Hrad vznikl kolem r. 1400, kdy stavba byla povolena purkrabímu na Rebštejně, dále Jindřichu Spiegelovi, rýzmburskému hejtmanovi a Dobešovi z Bran na Střekově. O výstavbě a další existenci hradu se nedochovaly jiné zprávy.
Nemnohé zbytky hradu Paradies můžeme najít na vrchu Chotyně (Choteny,Kotyně), který se vypíná nad obcí Rtyně na Bílinou, 8km jihovýchodně od Teplic. Výstup na vrchol je značně obtížný, neboť k němu nevede žádná cesta. Nejlépe je za posledním domem ve Rtyni, ve směru na Vrahožily, odbočit podél pole k okraji zalesněného vrchu. Podél lesa se dá vystoupat k východnímu úbočí hory. Jakmile uvidíte lesnický posed, vpravo se objeví nepříliš zřetelná pěšinu. Ta vede zarostlým lesem na vrchol hory. Po překonání výškového rozdílu a skalnatého stupně, zřejmě původní východní části opevnění, budete odměněni krásným výhledem k jihu na České Středohoří a obec Bořislav. První co ale po výstupu spatříte, bude velký dřevěný kříž na vrcholu. Byl zde instalován r.2003, jak napovídá tabulka na něm umístěná. Sestoupíte-li od vrcholu směrem k západu, můžete sledovat dvě řady zřetelných valů a zbytky zdiva ve formě hald a pásů kamenů. Utváření terénu zřetelně naznačuje rozsah původního opevnění. Jediný přijatelný výstup je po východním úbočí. Tam se dá dostat i od západu. Sejdete-li od silnice Rtyně-Žalany, kde ale musíte překonat potok, který vrch takřka ze tří stran obtéká. Podél lesa dojdete až k již zmíněnému posedu na západním úpatí vrchu.
Vladimír Studecký, 3.5. 2005
Bájný hrad Paradies je poprvé doložen r.1402, kdy byla jeho stavba povolena oseckým míšeňským markrabětem Vilémem Benešovi z Hořovic, purkrabímu na Rabštejně, dále Jindřichu Spiegelovi, rýzmburskému hejtmanovi a Dobešovi z Bran na Střekově. Hrad dostal jméno Paradies, tj.Ráj. O výstavbě ani další existenci hradu se nedochovaly žádné další zprávy. Podle některých autorů byl hrad dobit husity v době bitvy u Ústí nad Labem r.1426. Fakt, že o hradu další zprávy mlčí, vedly A.Sedláčka k tomu, že zbytky hradu ztotožnil s tvrzí Stoličky, která existoval až v 16.století, ale o níž není známo, kde stávala. J.Schaller v 18.století ještě popisuje rozvaliny. Na východě dvě řady zřetelných valů, dále část zdi, nepříliš vyčnívající nad terénem, která byla troskou šestiboké stavby. Západně odtud pak pozůstatky podobného útvaru. V okolí roztroušené kameny se zbytky malty.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Sverní Čechy, Svoboda, Praha 1984, 3.5. 2005
