Pivovar byl postaven r. 1858 v novorománském slohu, od r. 1942 do počátku 90. let 20. stol. využíván Sudetskými chladírnami (upraven na mrazírny). Částečně vyhořel r. 2006 a 2008. Chátrající, ohrožen demolicí. V okolí lze bezplatně parkovat, nejbližší železniční zastávka Litoměřice cihelna
Hlavní obrázek místa
© František Kinař, 09/2013
Bývalý pivovar a mrazírny stojí v západní části města, u výjezdu směrem na Velké Žernoseky. V okolí lze bezplatně parkovat, nejbližší železniční zastávka Litoměřice cihelna na trati Lovosice - Česká Lípa se nachází asi 600 m severozápadně (nejkratší cesta kolem kolejí zpět k Lovosicím, pak přes městský hřbitov a po Žernosecké ulici), z hlavního Mírového náměstí asi 500 m.
Ivan Grisa, 29.11. 2008
popis

Areál bývalého pivovaru sestává z hlavní výrobní budovy na hraně svahu nad Labem, dvou symetrických administrativních budov u Žernosecké ulice, ředitelské vily nad Zahradnickou ulicí a bývalých stájí. Všechny tyto budovy jsou postaveny v novorománském slohu, v posledních letech zejména hlavní budova silně zchátrala. Ve dvoře se nachází několik novějších přístavků těžko datovatelných.

Ivan Grisa, 29.11. 2008

historie

Hlavní budova někdejšího Labskozámeckého pivovaru tvoří dominantní prvek západní části litoměřického panoramatu. Postaven roku 1858, od roku 1942 do počátku 90. let 20. stol. využíván Sudetskými chladírnami (upraven na mrazírny). Částečně vyhořel r. 2006 a 2008. Chátrající, ohrožen demolicí.

29.11. 2008

Další texty historie
Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT), Litoměřice

Místa v okolí

Nahrávám místa v okolí
Načítám seznam míst
Kontaktní informace
Litoměřice Real Estate s. r. o.
Týn 1049/3
110 00 Praha 1 - Staré Město
Základní informace místa
ID místa: 7062
Typ místa: technická památka
Stav místa: chátrající
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 1.1.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama