Hranolová zděná zvonice je vetknuta do severovýchodního ohybu kamenné ohradní zdi bývalého hřbitova u zdevastovaného kostela v Lipé. Pochází nejpozději z doby jeho pozdně barokní přestavby r. 1788. Stejně jako kostel i ji pokrývá tvrdá cementová omítka. Zvon z r. 1567 byl odvezen do depozitáře.
Hlavní obrázek místa
Zvonice od západu
© Ivan Grisa 04/2011
Hranolová zděná zvonice, vetknutá do severovýchodního ohybu kamenné ohradní zdi bývalého hřbitova u zdevastovaného kostela v Lipé, pochází nejpozději z doby jeho pozdně barokní přestavby roku 1788. Měla zřejmě starší dřevěnou předchůdkyni. Stejně jako kostel i ji pokrývá tvrdá cementová omítka. Zvon z roku 1567 byl odvezen do depozitáře, což ho pravděpodobně zachránilo před zničením.
Ivan Grisa, dle K. Kuča: České, moravské a slezské zvonice, Libri 2001, 9.5. 2011

Komentáře

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT), Lipá

Místa v okolí

Nahrávám místa v okolí
Načítám seznam míst
Základní informace místa
ID místa: 9995
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: zvonice
Stav místa: chátrající
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 21.6.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama