obecní studna

Majitel chlumeckého panství Jan František Kolovrat Krakovský se rozhodl problém řešit vyhloubením studny. Práce proběhly roku 1695, kdy byla vykopána studna o hloubce 26,5 m. Šachta byla vyzděna pískovcovými kvádry a opatřena dřevěným studničním stavením na osmibokém půdorysu, krytým jehlancovou střechou, ve kterém bylo uloženo dřevěné soukolí rumpálu. Kamenné pažení studny bylo opatřeno nápisem "Amor Dei et proimi causa fontis 1695" (Láska k Bohu a bližnímu postavila tuto studnu 1695). Pravděpodobně v 18. století byla na vrchol jehlance osazena vížka s cibulovou bání a lucernou. Studna umožnila rozvoj vesnice. V jejím sousedství byl osazen krucifix z produkce některého lidového kameníka, vznikla tu i hospoda "U zlaté studny". Střížovičtí studnu zcela po právu považovali za svůj největší poklad a pozoruhodnost. Situace se změnila po roce 1945, kdy došlo k nucené obměně obyvatel. Ještě ve II. polovině 50. let došlo sice k opravě dřevěného studničního stavení, záhy poté se ale jeho stav začal zhoršovat. Roku 1977 bylo rozebráno a převezeno do Zubrnic, kde se stalo součástí vznikajícího Souboru lidové architektury (viz heslo včetně fotografií současného stavu). Přitom byla odstraněna vížka. Pozůstalou studnu překryla betonová deska. V té době již dávno nefungovala hospoda, změněná na provozní budovu statku. Po roce 1990 byl prostor kolem studny opatřen kromě informační tabule i pozoruhodným artefaktem: deskou z urnového háje na zrušeném ústředním hřbitově města Ústí nad Labem, který se do poloviny 50. let 20. století nacházel na Ovčím vrchu (městská část Klíše). Dnes na jeho ploše najdeme zahrádkářskou kolonii, učiliště a zásobníky chemických látek. Kdy a jak se deska dostala do Střížovic, není známo. Naštěstí se z původního souboru kolem studny dochoval krucifix, v současné době probíhá i oprava někdejší hospody na soukromý obytný dům..