
Údajně nejkrvavější bitva husitských válek proběhla pod velením Prokopa Holého 16. června 1426 na výšině Běhání, která se rozkládala mezi Hrbovicemi, Tuchomyšlí (obě vsi zanikly v souvislosti s těžbou uhlí v 80. letech 20. století) a Trmicemi. Znamenala konec pokusu míšeňských markrabat a jejich spojenců o zdolání husitů silou na českém území. Husitské ztráty prý při ní činily jen 16 mužů, počet mrtvých křižáků se udávají různé prameny v nepříliš důvěryhodných desítkách tisíc. Před bitvou měli totiž křižáci odmítnout braní do zajetí. Po bitvě ovládli husité celé Podkrušnohoří včetně Ústí, které mělo být zcela vypáleno a ležet několik let pusté. Údajná záchrana několika Míšňanů na přímluvu sochy Panny Marie v dnešním Bohosudově měla být prvním zázrakem, který založil slávu tamního poutního místa. Po celé 15. a 16. století byla bitva kališnickými autory adorována jako důkaz síly ještě jednotného hnutí. Od konce 19. století sloužila… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.