
První pomník zbudovaný Karlu Hynku Máchovi v Litoměřicích pochází z r. 1936. Jeho návrh zvítězil ve výtvarné soutěži vypsané ke 100. výročí básníkovy smrti. Pomník je umístěn v uličce zvané Máchovy schody, která vychází v sousedství domu Kalich z Mírového náměstí k budově divadla a na parkány José Rizala. Vesměs je označován jako busta, ale ve skutečnosti má podobu polopostavy na hranolovém podstavci.
Všeobecně se dnes považuje za příčinu jeho smrti cholera. Vážná myšlenka zbudovat Máchovi v Litoměřicích pomník vznikla již před r. 1910, na který připadalo 100. výročí básníkova narození. V tehdy vypsané soutěži zvítězil Josef Václav Myslbek a jeho návrh se tak líbil, že nakonec nebyl umístěn v Litoměřicích, ale zůstal v Praze a byl instalován v petřínské stráni nad rodným Máchovým domem. Další příležitost se naskytla r. 1936, na který připadlo 100. výročí Máchova úmrtí. V r. 1935 město Litoměřice skutečně vypsalo soutěž na Máchův pomník a v ní zvítězil návrh mladého, tehdy 29letého sochaře a medailéra Václava Blažka. Václav Blažek (1907-1987), rodák z Těšína na Jičínsku, byl žákem Otakara Španiela a měl již za sebou řadu úspěchů. Jeho pomník Karlu Hynku Máchovi byl skutečně r. 1936 v Litoměřicích odhalen, a to v těsném sousedství budovy místního divadla, které rovněž nese Máchovo jméno (viz samostatné heslo). Pomník je téměř všude označován jako busta, ve skutečnosti má však spíše podobu polopostavy. Na svém místě však stál jen krátce. Po mnichovské dohodě r. 1938 byly Litoměřice jako součást tzv. Sudet odtrženy od Československa. Již 1. října byly z iniciativy tehdejšího guvernéra národní banky Karla Engliše vyzdviženy z litoměřického hrobu Máchovy ostatky a převezeny do Prahy. Po odborném průzkumu pak byly slavnostně v květnu 1939 uloženy na vyšehradský hřbitov i s původním označením. Také Blažkův pomník byl před nacisty odvezen z Litoměřic a ukryt. Na své původní místo se vrátil na jaře r. 1946. Dnes již méně známý Václav Blažek byl vynikajícím studentem. Udělená stipendia mu umožnila studijní pobyty ve Francii, Itálii, Vídni i Drážďanech. Z jeho prací je kromě Máchova pomníku třeba vyzdvihnout pomníky spisovatelů Jindřicha Hořejšího a Jiřího Mařánka na vyšehradském hřbitově, busty malíře Felixe Jeneweina pro Kutnou Horu a Jaroslava Haška pro Lipnici nebo Husův pomník pro Terezín, který byl za okupace přenesen do sousedních Bohušovic. Blažek od r. 1933 pravidelně vystavoval, nejprve jako nezávislý a od r. 1943 jako řádný člen Spolku výtvarných umělců Mánes. Naposled samostatně vystavoval r. 1977 v Okresní galerii v Jičíně, kde je také jeho dílo uloženo. Václav Blažek zemřel v Praze ve věku 80 let. Závěrem je třeba ještě uvést, že při příležitosti 200. výročí Máchova narození Litoměřice získaly r. 2010 ještě kopii Myslbekova pražského pomníku, protože se dochovaly původní formy (viz samostatné heslo). Stejně jako na petřínské stráni se tedy Mácha usmívá i ve svahu litoměřické Mostné hory. Je tu jen jeden rozdíl. Nemá na podstavci věnec..