
Prostor hradiště o rozloze přes 50 hektarů (délka 1700 a šířka 550 metrů) leží asi 100 metrů nad okolním terénem na čedičové kupě. Opevnění měří 3700 metrů a má pět bran. Na východním cípu se dobře dochovala zdvojená uličková brána. Na severu je znatelná další velká brána. Hradbu tvořily dvě rovnoběžné řady balvanů vzdálené od sebe přes 2,5 metru, mezi nimiž byla hlína a menší kameny. Její výška byla okolo 150 cm. Uvnitř opevnění jsou dodnes tři prameny. Výzkum v 60. letech 20. století zjistil obytné polozemnice, zahloubené metr do terénu s ohništěm v blízkosti, zásobní jámy a další menší objekty. Nalezeno bylo přes 37 tisíc zlomků keramiky patřící pozdněbronzové nynické kultuře. Nálezy z jiných období se téměř nevyskytují.
Podle velkého množství nalezené keramiky bylo hradiště datováno do pozdní doby bronzové (nynická kultura). Je významné hlavně tím, že prakticky nebylo obydleno v jiném období. Na severozápadním cípu lokality byl v roce 1906 otevřen lom, který ji částečně poškodil. První sběry keramiky tu provedli v roce 1925 O. Lenz a L. Bittner, kteří také na hradiště upozornili – a datovali jej tehdy do doby halštatské. Zjišťovací průzkum zde v roce 1933 provedla C. Streitová – a hradiště poprvé popsala. V letech 1960–64 proběhl rozsáhlý předstihový výzkum v západní části hradiště na hraně lomu (O. Kytlicová a V. Šaldová). Od 60. let 20. století je hradiště památkovou rezervací.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.