Hradiště z pozdní doby bronzové na výrazném kopci nad Konstantinovými Lázněmi. Plochou přes 50 ha a obvodovým valy dlouhým 3,7 km patří k nejrozsáhlejším hradištím své doby. Kromě valů dochovány zbytky bran.
Hlavní obrázek místa
Val v blízkosti brány
© Milan Caha, 08/2007
Hradiště leží na naučné stezce "Hradišťský vrch". Začátek trasy dlouhé více než 5 kilometrů se nachází v Konstantinových Lázních na rozcestí turistických tras u požární nádrže. Obsahuje celkem 6 zastávek a je značena zelenou turistickou značkou. Na trase je odbočka k pověstí opředené soše Panny Marie.
Milan Caha, 14.8. 2007
popis

Prostor hradiště o rozloze přes 50 hektarů (délka 1700 a šířka 550 metrů) leží asi 100 metrů nad okolním terénem na čedičové kupě. Opevnění měří 3700 metrů a má pět bran. Na východním cípu se dobře dochovala zdvojená uličková brána. Na severu je znatelná další velká brána. Hradbu tvořily dvě rovnoběžné řady balvanů vzdálené od sebe přes 2,5 metru, mezi nimiž byla hlína a menší kameny. Její výška byla okolo 150 cm. Uvnitř opevnění jsou dodnes tři prameny. Výzkum v 60. letech 20. století zjistil obytné polozemnice, zahloubené metr do terénu s ohništěm v blízkosti, zásobní jámy a další menší objekty. Nalezeno bylo přes 37 tisíc zlomků keramiky patřící pozdněbronzové nynické kultuře. Nálezy z jiných období se téměř nevyskytují.

Ivka (V. Čtverák, M. Lutovský, M. Slabina, L. Smejtek: Encyklopedie českých hradišť, Libri, Praha 2003), 14.8. 2007

historie

Podle velkého množství nalezené keramiky bylo hradiště datováno do pozdní doby bronzové (nynická kultura). Je významné hlavně tím, že prakticky nebylo obydleno v jiném období. Na severozápadním cípu lokality byl v roce 1906 otevřen lom, který ji částečně poškodil. První sběry keramiky tu provedli v roce 1925 O. Lenz a L. Bittner, kteří také na hradiště upozornili – a datovali jej tehdy do doby halštatské. Zjišťovací průzkum zde v roce 1933 provedla C. Streitová – a hradiště poprvé popsala. V letech 1960–64 proběhl rozsáhlý předstihový výzkum v západní části hradiště na hraně lomu (O. Kytlicová a V. Šaldová). Od 60. let 20. století je hradiště památkovou rezervací.

Ivka (V. Čtverák, M. Lutovský, M. Slabina, L. Smejtek: Encyklopedie českých hradišť, Libri, Praha 2003), 13.8. 2007

Komentáře

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC), Okrouhlé Hradiště

Místa v okolí

 Falštejn
 Daňkov
 Gutštejn
 Bavůrkův kříž
 Dolní Polžice
 Bezemín
 Šipín
 kostel sv. Barbory
 kaple Panny Marie
 Bezdružice
 Švamberk
 Očín
 židovský hřbitov
 Cebiv
 Milkov
 Sviňomazský hrádek
 kostel sv. Vavřince
 Slavice
 Úterý – MPZ
 mariánský sloup
 radnice
 kostel sv. Václava
 Trpísty
 Lhota
 boží muka
 kostel sv. Markéty
 Krukanice
 Zahrádecká kyselka
 kostel sv. Mikuláše
 Černošín
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Václava
 zámecká fara
 kostel sv. Jakuba
 Šontál
 židovský hřbitov
 Kořen
 Kořen
 synagoga
 Volfštejn
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Petra
 Třebel
 Malšín
 Český mlýn
 Svojšín
 Luhov
 Svojšín
 Luhov
 Březín
 Stříbro – MPZ
 brána do sadu
 Prokopská štola
 Husitská bašta
 kostel Všech svatých
 Luhov
 Koubkova brána
 Mostní brána
 kostel sv. Blažeje
 štola Svatý Gottwill
 štola Svatá Barbora
 štola Svatá Anna
 Podmokly
 Pňovany
 Ošelín
 Líšťany
 vysílač Krašov
 Sulislav
 trojiční sloup
 stará škola
 radnice
 kostel sv. Jiljí
 Nečtiny
 kostel sv. Ondřeje
 Preitenstein
 Staré Lipno
 kaple sv. Diviše
 vodní nádrž Podhora
 kostel sv. Vavřince
 Nečtiny – MPZ
 Úlice
 Rankovice
 Buben
 Nečtinský Špičák
 Sirňák
Základní informace místa
ID místa: 5578
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 14.8.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Návštěvnické centrum Kvilda, výběh rysů a jelenů

Zajímavosti

Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.

Rumcajsova ševcovna v pohádkovém městě Jičíně

Zajímavosti

V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.

Naposledy navštívené

reklama