Třebom-kostel
© Creative Commons 10/2013
Obec Třebom leží uvnitř výběžku, do něhož vede pouze silnice II/467, která vychází ze silnice I/46 v sousední obci Sudice. Silnice II/467 pokračuje z obce na polskou hranici, od níž pokračuje severním směrem silnice do polského města Kietrz.
Pozdně barokní kostel sv. Jiří z let 1781-1785 byl vybudován z iniciativy Řádu německých rytířů, jemuž Třebom patřila. ...Kostel je orientován k severovýchodu. Je to stavba se čtvercovou lodí, k níž na jihozápadě přiléhá poněkud užší předsíň s představenou hranolovou věží. Poněkud užší je také presbytář téměř čtvercového půdorysu, který je zakončen oválně. Ke kostelu přiléhá hřbitov, proto je vstup s předsíňkou do kostela odtud z jihovýchodní strany. Z téže strany přiléhá ke kostelu též sakristie. Kostel sv. Jiří má status kostela farního, avšak zdejší farnost je administrována ex currendo ze sousedních Sudic. V kostele se konají pravidelné bohoslužby..
Obec Třebom (německy Thröm, polsky Trzebom) se nachází v Sudicko-třebomském výběžku a je ze tří stran obklopena polským územím. Německé jméno se vyvinulo z českého. První písemná zpráva pochází z r. 1349 a zaváděla povinnost obce platit městu Opavě za údržbu mostů a cest. ...V letech 1245–1281 byla obec Třebom nově osídlována Němci díky kolonizační činnosti olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburgu. Od doby husitské tvořila Třebom dohromady se sousední obcí Hradčánky (nyní Gródczanki v Polsku) exklávu Bruntálského panství. V roce 1621 získal obec Řád německých rytířů, z jehož iniciativy proběhla výstavba katolického kostela sv. Jiří v letech 1781–1785. Vláda Řádu německých rytířů v Třebomi skončila r. 1863 a ves převzal pruský stát. Po připojení k Československé republice r. 1920 byla Třebom čistě německou vesnicí. Nyní tu žije 231 obyvatel..
|
Přihlášení |
