Dobrovice

Další zmínky o vsi i tvrzi jsou poměrně skoupé, zřetelněji vystupuje z přítmí dějin až v polovině 16. století. Roku 1545 panství koupili Budovcové z Budova, ale již roku 1551 je prodávají Anně z Vartemberka, po níž jej roku 1558 převzal její druhý manžel Jindřich z Valdštejna. Ten si Dobrovici zvolil za své sídlo, dokonce si u císaře vymohl povýšení na městečko a především si postavil nové reprezentativní sídlo – čtyřkřídlý renesanční zámek či tvrz ještě zčásti pevnostního charakteru. Náročný záměr si vyžádal intenzivní a dlouhodobý stavební ruch a definitivně byl zámek dokončen až za Heníka z Valdštejna před rokem 1610. Po porážce stavovského povstání byla Dobrovice Heníkovi zkonfiskována, zůstala však v rukou valdštejnského rodu – nejprve ji koupil Albrecht z Valdštejna, který ji ještě téhož roku postoupil Adamovi z Valdštejna. Adam přikoupil několik okolních vsí a vytvořil z Dobrovického zámku centrum rozsáhlého panství. Za Eleonory z Valdštejna byl počátkem 18. století zámek upravován (snad za účasti F.M. Kaňky), roku 1717 byla postavena barokní kaple. Po smrti Eleonory připadla Dobrovice její dceři Marii Anně, která ji přinesla věnem do rodu Fürstenberků. Za nich byl zámek po nějakou dobu zanedbáván, sloužil pouze hospodářským účelům či jako příležitostné vdovské sídlo. Trochu vzruchu a částečnou renovaci některých interiérů přinesla návštěva císaře Josefa II, stavební práce z roku 1780 mohou být spojovány s osobou fürstenberského stavitele M. Hummela. Roku 1809 přešla Dobrovice na knížata z Thurn-Taxisu. Roku 1831 nechal Karel Anselm Thurn-Taxis přestavět západní část zámku na cukrovar, který byl později rozšířen na další budovy. Rozšiřování cukrovaru padla za oběť barokní kaple zbořená v letech 1832-3, v 60. letech 19. století ji následovalo i severní křídlo. Výzdoba interiérů vzala zčásti za své, některé kazetové stropy byly sňaty a odvezeny. Zámecký cukrovar provozovali Thurn-Taxisové do roku 1923, kdy jej koupila Ústecká rafinerie cukru, dnes je jejím vlastníkem místní společnost Cukrovary TTD a.s.

Při účelových přestavbách a demolici severního křídla byly sňaty a převezeny do zámecké sýpky v Bělé pod Bezdězem (snad 1866). Postupně byly převezeny do Mnichova Hradiště (zámek, kaple sv. Anny), zpět do Dobrovice (radní síň, 1930) a na Švihov (hrad, počátek 50. let 20. století). O osudu čtvrtého stropu nepanuje v pramenech shoda, nachází se snad v Bělé..