Hrad s kostelem Všech Svatých
© Luděk Vláčil 08/2015
Ilava je okresní město na Slovensku ležící v severní části Trenčínského kraje asi 10 km od hranic s Českou republikou. I když se jedná o rozsáhlý a zachovalý hrad, na mapách a v turistických průvodcích jej většinou nenajdete. Není turisticky příliš lákavý, protože se v něm nachází věznice a tudíž je zcela nepřístupný a i fotografování objektu je zakázáno. Hrad se nachází přibližně v centru města a jediná přístupná část komplexu je kostel Všech svatých. Pěkný pohled na hrad je přes řeku Váh, odkud je vidět jeho mohutnost. I přes modernizační dostavby budov a strážních věží si částečně uchoval historickou podobu.
Celý přísně střežený komplex hradu je obehnán vysokou zdí se strážními věžemi a ostnatým drátem. Z bezpečnostních důvodů není veřejnosti znám ani přesný současný půdorys hradu. V horní části hradu se nachází přístupný kostel Všech svatých.. ...
Hrad byl vybudován na svahu nad důležitým brodem přes Váh, aby střežil křižovatku významných obchodních cest. Informace o počátku hradu se však rozcházejí. ...Někdy je doba vzniku uváděna již na přelomu 11.-12. stol. ve spojení s templářskými rytíři. I doby první písemné zmínky o hradu se různí. Prvně je hrad zmiňován až v polovině 15. stol. Podle některých zdrojů pochází první hodnověrná písemná zmínka o hradě z roku 1446. Vzpomíná se jeho kapitán Mikuláš z Klobušíc – služebník Pongráce ze Svatého Mikuláše, tehdejší majitel Ilavy. Podle jiných zdrojů daroval roku 1439 zeť krále Zikmunda Lucemburského – Albert Habsburský své manželce, královně Alžbětě, hrady Trenčín, Súča, Vršatec, Ilava a další. Podle donační listiny, která se však nedochovala, královské majetky darované Alžbětě dal do zálohy Ulrichovi Celjskému. Později hrad s přilehlými majetky patřil různým majitelům, například: Ján Huňady, Zápoľský, Juraj Hatňanský, Ján Kostka, bratři Podmaničtí a další. V roce 1472 hrad dostal od krále Matyáše Korvína uherský šlechtic, sedmihradský vévoda Blažej Maďar (Magyar). Poté hrad získali bratři Mikuláš a Ján Ostrožičovci z Giletinca. V roce 1549 se Jan stal hlavou trenčínské stolice. Jak v té době hrad vypadal není známo, ale předpokládá se, že se jednalo o čtvercový objekt kastelového typu s nárožními okrouhlými věžemi, obehnaný vodním příkopem s padacím mostem. Ostrožičtí hrad přestavěli na luxusní sídlo a rozšířili opevnění kvůli obavě z Turků. Potomci Ostrožických vlastnili hrad až do roku 1684, kdy jim byl zabaven pro podezření z účasti na Vešeléniho spiknutí. Hrad obsadilo císařské vojsko, pobořilo opevnění a zasypalo příkop. Poté získal panství Siegfried Kryštof Breuner ze Stubingenu a přivedl do Ilavy řád trinitrátů, kterým před smrtí panství odkázal. Breuner si ponechal pouze dolní hrad jako své sídlo a horní hrad se zahradou dal trinitrátům ke zřízení kláštera. V roce 1701 začali se stavbou barokního kostela Všech svatých. Ten byl dokončen ještě bez věží v roce 1718 a zcela dokončen byl v roce 1722. Horní hrad byl upraven na klášter a rozšířen. Vzniklo tak druhé nádvoří, tzv. rajské dvory. V roce 1695 zde vznikl kurz filozofie a zanedlouho filozofické collegium – vysoká škola filozofická. Již v roce 1783 byl však kvůli reformám klášter zrušen. Po jeho zrušení začal kostel Všech svatých sloužit jako farní. V dolním hradě sídlili Konigseggovci. Ti v roce 1855 celý komplex prodali uherskému státu, který zde o rok později zřídil krajskou věznici a jako věznice slouží hrad dodnes.
|
Přihlášení |
