Nový Stránov

Ve spodní části hospodářského dvora u zámeckého kostela se nachází parkoviště (bez poplatku). Autobusové spojení do Jizerního Vtelna funguje jen v pracovních dnech, nejbližší železniční zastávka Krnsko na trati Praha - Turnov se nachází necelé 2 km východně, lze buď použít žlutou turistickou značku přes Dolní Krnsko, nebo jít přes Horní Krnsko k novému hřbitovu, sejít pod zvonicí ke zdejšímu kostelu (viz kostel sv. Jiří) a po silnici do Strenice dojít k zahrádkářské kolonii pod zámkem. Zde je možno přejít po dřevěné lávce Strenický potok a parkem vystoupat pěšinou k jižním arkádám zámku. Vzhledem k probíhající rekonstrukci zámku jsou podmínky pro návštěvníky improvisované: pokladna se nachází v zámecké hospodě, která působí značně rázovitě, ale důvod k obavám není..

Kromě řady zajímavých objektů (zejména barokní sýpka) jsou hlavní pozoruhodností dvora staré lípy a dvouřadá alej velkých platanů. Hospodářský dvůr klesá směrem k zámku, na severní straně nižší části stojí nedávno opravený kostel sv. Václava s původně vodárenskou věží. Přes hluboký šíjový příkop přechází dvojobloukový kamenný barokní most, kterým se vstupuje do vlastního zámku. Ten má půdorys lichoběžníka, v jihozápadním rohu stojí velká šestiboká věž. Vzhled ostatních budov a zejména jižního arkádového křídla pochází převážně z novorenesanční přestavby, interiéry jsou silně poznamenány úpravami pro dětský domov. Velká věž si zachovala řadu pozdně gotických detailů (klenby, ostění oken a portálů), pod novodobou jehlancovou střechou se ukrývá původní kamenná helmice. V jejím nejvyšším patře najdeme dosud vodní reservoár, prostor mezi helmicí a střechou opanovala kolonie kavek obecných. Řada pěšin a cest umožňuje projít i někdejší anglický park, jehož součástí jsou i příkopy a bývalé parkány (hradby zanikly v době existence dětského domova, kdy jejich stav ohrožoval zdraví chovanců)..

Hlavním úkolem bylo zřejmě poskytnout dostatečný prostor pro hospodářské zázemí a pohodlné bydlení majitele, i když jistou míru ochrany mohla poskytnout bašta na předhradí. V letech 1545–89 patřilo panství Berkům z Dubé, po nich Biberštejnům a Slavatům. Někdy v této době proběhla renesanční přestavba, která dala objektu definitivně charakter zámku. Za třicetileté války přešel do majetku pánů von Lissau (z Lisova), později se zde vystřídalo několik dalších rodů. Roku 1767 nachal Jan Václav Příchovský z Příchovic upravit renesanční sýpku a vodárenskou věž na kostel sv. Václava. Od roku 1864 patřil areál Waldstein-Wartenbergům, za nichž dostal zámek svou dnešní podobu podle projektu Josefa Schulze. Posledními soukromými majiteli byla od roku 1917 rodina Šimonkova (viz též Houska a Lobeč), které byl zámek zabaven roku 1948. Hospodářskou část (včetně kostela) od té doby spravovalo místní JZD, v zámku byl po rekreačním středisku SNB od roku 1955 umístěn dětský domov. Zatímco zámek sice utrpěl řadou utilitárních úprav zejména v interiérech, jeho technický stav se v zásadě podařilo udržet. Horší situace panovala v hospodářském dvoře, kde několik objektů zmizelo zcela, kostel se po požáru stal ruinou. Po roce 1990 se větší část areálu vrátila do rukou rodiny posledních majitelů. Po odchodu dětského domova začala rekonstrukce zámku a kostela. Stav většiny objektů hospodářského dvora je bohužel stále povážlivý..

Pokud jde o vyšší polohy, hrad je chráněn mohutnou dělovou baštou, umístěnou právě v té vyšší poloze

3/ roubenné patro vstupní věže pochází někdy z let 1850-80, kdy bylo nutné věž snížit kvůli statice. Původní gotická věž měla dvě kamenná patra, z boků ji pravděpodobně chránily dvě předsunuté střelecké bašty..