
Obec Kněžmost je doložena od r. 1318. Nyní je její území rozlehlé a skládá se z 15 místních částí, kde žije přes 2000 obyvatel. Obcí, která byla v minulosti městysem, prochází silnice II/268 od Mnichova Hradiště k Dolnímu Bousovu, do níž zde ústí silnice II/276 od Bakova nad Jizerou. Tvrziště se nachází na jihovýchodním okraji zástavby na ostrohu nad potokem Kněžmostka.
Ves je mu nedlouho poté zabrána sousedy a v roce 1318 se o ni soudí, jmenovitě je zmíněn Sečec z Kněžmosta. Po dvaceti letech bylo clo součástí odměn nejvyššího číšníka, jímž byl v roce 1337 Václav z Vartenberka. První zmínka o existenci místní tvrze je z roku 1361, kdy zde sídlí Ješek Tupec z Kněžmosta. V letech 1373 a 1380 je zde zmiňován Ctibor z Valečova a Kněžmosta. Po stavbě nového sídla na hradě Valečov rod pravděpodobně přesídlil. V rozmezí let 1452 až 1468 používá predikát z Kněžmosta Vaněk Valečovský, podkomoří královských měst a straník Jiřího z Poděbrad. Právě proto zdejší tvrz pravděpodobně vypálila křižácká armáda z Lužice a už nedošlo k jejímu obnovení. Když si v roce 1617 majetek dělili členové rodu Kapounů ze Svojkova, valečovské panství dostal do svého majetku tou dobou nezletilý Albrecht, a to polovinu městečka Kněžmostu a část vsi Branžež. Tento statek nepropadl pobělohorské konfiskaci díky neplnoletosti Albrechta, který zde později staví dnes již zaniklou renesanční tvrz. V roce 1654 Albrecht Kapoun ze Svojkova panství prodává Ferdinandu Arnoštovi z Valdštejna a při prodeji je zmíněna stojící tvrz. V roce 1759 Vincenc z Valdštejna prodává panství s tvrzí Adamovi Šámalovi a Josefu Prylovi žijícím v Kněžmostě, kteří tvrz nechali zbořit. Podle starší literatury se nacházela na místě čísla popisného 68..