
Při návštěvě Bělé pod Bezdězem jistě každého návštěvníka upoutá především místní zámek, ale již při bližší prohlídce města pozná každý návštěvník, že městečko má mnoho dalších klenotů historie. Například Kostel Povýšení Sv. Kříže se nachází ve spodní části Masarykova náměstí, hned vedle místního oddělení Policie. Naproti kostelu je neméně zajímavá budova děkanství. V okolí kostela je mnoho zeleně takže kostel působí jako oáza klidu a pohody uprostřed města. V dnešní době kdy se často zapomíná na tak působivá a příjemná místa jako je zdejší kostel a okolí, nabízející odpočinek a duševní vzpruhu. Já osobně jsem navštívil nejen zámek, ale i Kostel Povýšení Sv. Kříže a další památky v Bělé pod Bezdězem a toto strávené odpoledne návštěvami místních památek bylo pro mě velice příjemné. Paradoxně je místní zámek v dost neuspokojivém stavu, naproti tomu Kostel Povýšení je ve vzorném stavu a dodává celému městu nenapodobitelný ráz a doplňuje malebný vzhled města. Město jsem navštívil jako náhodný turista a tímto děkuji panu faráři, který se tak vzorně stará o vzhled a fungování Kostela Povýšení Sv. Kříže. Současně moc děkuji panu Mgr. Janu N. Jiřiště, faráři v Bělé pod Bezdězem za cenné informace, které mi laskavě poskytl.
V roce 1635 postihl kostel mohutný požár, který poškodil loď kostela a věž. V letech 1650–55 proběhly rekonstrukční práce a byla přestavěna loď s věží, současně byla dána kostelu barokní podoba. Budova je jednolodní, obdélníková s pětiboce uzavřeným presbytářem a s opěráky a hrotitými okny bez kružeb, na severní straně je rozsáhlá čtvercová sakristie. U severní strany lodi je předsíňka. V severní a západní stěně jsou barokní portály. Presbytář je sklenutý křížovou žebrovou klenbou, v závěru paprsčitě. Loď kostela je sklenuta valenou klenbou s lunetami na polopilířích. V presbytáři byly fresky, které byly zabílené roku 1787. Zařízení: Hlavní oltář je raně barokní, pravděpodobně z roku 1689, zrenovován byl v letech 1881 a v letech 2003 – 2004. Oltář je portálový s boltcovým ornamentem, dole obraz Nalezení sv. Kříže, domalovaný 27. května 1676, v nástavci obraz Korunování Panny Marie, současný s oltářem. Po stranách jsou sochy sv. Barbory a sv. Kateřiny z 1. poloviny 18. století. Po stranách hlavního oltáře stojí dvě sochy andělů s nástroji Kristova umučení. Pravý boční oltář je zasvěcen sv. Jiří a pochází z roku 1671, autorem je malostranský řezbář J. Boháč. Oltář má obraz sv. Jiří a v nástavci je obraz sv. Kateřiny. V presbytáři je boční oltář sv. Jana Nepomuckého s obrazem od F. Anděla z roku 1884. Přítomná kazatelna pochází z roku 1679, kompletně obnovená byla v roce 1881. Vedle kazatelny je na levém oltáři replika gotické řezby Piety, tzv. krásného stylu, která byla objevena na půdě sakristie v roce 1946 (originál je uložen v Litoměřicích). V lodi je obraz Ukřižování z 18. století, dále potom obraz s motivem sv. Matouše a sv. Jana Evangelisty. Křtitelnice je kamenná, pozdně gotická z roku 1500 a pochází z Kuřivod. Na kruchtě bývaly obrazy Panny Marie Karlovské a sv. Pavla. Varhany jsou pseudorománské z roku 1900 od firmy Rejna a Černý z Prahy – Vinohrad. Na severní straně portálu jsou náhrobky z let 1690, 1817, 1811 a mnoho dalších. Na okolním hřbitově je mnoho empírových náhrobků a vedle kostela je hrobka MUDr. Tieftunka (osobního lékaře Ferdinanda Dobrotivého), pozdně empírová z první poloviny 19. století. Naproti kostelu je děkanství, vystavěné v pozdním barokním stylu z roku 1807. Budova je jednopatrová s mansardovou střechou a zdobením na fasádě. Směrem na Doksy (při staré poutní cestě k Bezdězu) je Kaple Nejsvětější Trojice z 2. poloviny 18. století. Kaple je obdélníková, jednolodní s půlkruhovým závěrem a ve starých dobách při ní býval hřbitůvek, náležející ke zdejšímu klášteru augustinů. Pod zámkem ve zděném opevnění je výklenková kaplička ve které bývala socha sv. Jana Nepomuckého. Před kostelem Povýšení sv. Kříže je na podstavci socha sv. Jana Nepomuckého pocházející z roku 1723, což potvrzuje i chronologický latinský nápis, sdělující že sochu nechal zřídit bělský farář Václav Vít Ignác Zippel, který zde působil v letech 1711–1724. Na náměstí v parku je mariánský sloup z roku 1681 a litý křížek na kamenném podstavci z 19. století.