
Předchůdcem hradu bylo slovanské hradiště, založené koncem 10. století knížetem Boleslavem II. (Boleslav Mladý, na rozdíl od svého otce). To zaujímalo ostrožnu dnešního hradu a Starého Města. Původně zřejmě dřevěné stavby částečně nahradily v 11.–12. století objekty zděné, zachycené archeologickým výzkumem. V polovině 13. století vznikl na špici ostrohu královský hrad, ostatní území hradiště bylo opuštěno, začalo se nazývat Hroby. Posledním známým kastelánem hradu byl roku 1262 Jaroslav z rodu Markvarticů, který získal většinu majetku v okolí a postavil si hrad v Michalovicích (viz heslo). Jeho potomci roku 1344 přenesli do polohy Hroby město z údolí Klenice, kde zůstalo předměstí Podolec. Na místě královského hradu si zřejmě s využitím podstatné části jeho konstrukcí postavili rodové sídlo. To jim náleželo do roku 1468, kdy ho získali Tovačovští z Cimburka. Velká pozdně gotická přestavba proběhla počátkem 16. století za Jana… číst dále
Pod knížecím hradem stával o samotě mlýn na stoce, lemované olšemi. Mlynář utonul při povodni, mlynářka provozovala živnost dále se svým synem. Když dospěl, pojala ji veliká starost. Že byl hezký, urostlý junák, nejedna dívka se na něho pousmála a sama princezna častokráte pohlédla za ním z hradního okna. Aby syn při volbě nevěsty nepochybil, promluvila k němu mateřsky. „Vím, milý synu, že není daleká doba, kdy mi přivedeš domů nevěstu. Vyber si ženu hodnou a pracovitou, přiměřenou k svému stavu. Nehleď na krásu ani na bohatství, neboť krása oprchá a majetek rozeberou žoldnéři. Jen dobré srdce je zlatý poklad, o nějž tě nikdo neoloupí.“ „Jen se, drahá matko, o mne nestrachuj,“ utěšoval ji syn. „Až ten čas nastane, rád přijdu k tobě na poradu. Nedopustím, abys ve stáří uronila jedinou slzu.“ Uplynulo několik dní od toho rozhovoru, když syn všecek přepadlý ve tvářích a nevyspalý přišel si postěžovati své milé matce: „Měl jsem,… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.