Klášter dostavěn v roce 1350, v roce 1421 vypálen Pražany. V roce 1442 klášter obnoven a v druhé půlce 16. století opět zrušen. V letech 1650-1659 byl konvent přestavěn. Po roce 1709 byl přestavěn klášterní kostel.
Hlavní obrázek místa
Klášterní kostel
© Aleš Marek 07/2006
Městečko Bělá pod Bezdězem je asi 13 kilometrů od Mladé Boleslavi. Při vjezdu do města upoutá každého návštěvníka pravděpodobně nejprve zámek, který je žel v katastrofálním stavu a slouží k obytným účelů, bohužel jako sociální byty. A v prvním patře se nachází alespoň muzeum. Město je bohaté na dochované památky a každý turista, který město navštíví, nebude rozhodně litovat. Nad zámkem je Masarykovo náměstí, asi 200 metrů nad náměstím směrem po silnici k Doksům stojí u silnice klášter poustevníků sv. Augustina. Jak jsem se dozvěděl při prohlídce zámku od ochotné průvodkyně byl klášter navrácen zpět řádu, který v klášteře zřídil rovněž sociální byty. Celý komplex kláštera je možno shlédnout z okolního prostu. Asi 300 metrů nad klášterem směrem dále k Doksům, vedle panelových domů je kaple.
Aleš Marek, 27.7. 2006
historie

Počátky historie Augustiánu v Bělé pod Bezdězem se datují do roku 1345. Konvent nechal založit pan Hynek Berka z Dubé. Konvent fungoval jako nadace pro 12 řeholníků. Ke konventu patřily darované statky. Historické prameny mluví o příchodu prvních členů řádu v roce 1350, v tomto roce měl být klášter snad dostavěn do kompletní podoby. První velká pohroma postihla klášter 18. října 1421 kdy do kláštera vtrhli obyvatelé Prahy a vše vypálili a dle některých pramenů dokonce i vyvraždili všechny obyvatelé kláštera a řádu. V roce 1442 byl klášter obnoven. Díky dochovaným kronikám se dochovali celkem podrobné informace o životě řádu a i o samotných převorech. Ještě v roce 1548 je jmenován převor Stanislav. Po druhé polovině 16. století klášter zanikl a přešel zpět do rodu Berků z Dubé. Berkové ztratili panství Bělá díky konfiskaci a panství i s přilehlými nemovitostmi přešlo do rodu Valdštejnů. Po…  číst dále

L: J. V. Šimák, 1930, 98-126; F Zuman, 1933, 8-14, 37-42; F. Šimáček, 1933, 65-69., 31.7. 2006

Půdorys místa

půdorys přízemí - současný stav
© kol.: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha 1997
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Komentáře

Středočeský kraj,  Mladá Boleslav  (MB), Bělá pod Bezdězem

Místa v okolí

 radnice
 Česká brána
 Bělá pod Bezdězem
 rozhledna Vrchbělá
 Valdštejnsko
 Radechov
 kostel sv. Vavřince
 stará škola
 fara
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Václava
 Bezděz
 kostel sv. Václava
 Hrdlořezy
 Josefův Důl
 Skalsko
 Kováň
 Masarykův most
 Kuřívody
 kostel sv. Barbory
 Maníkovice
 Zvířetice
 větrný mlýn
 Michalovice
 evangelický kostel
 kostel sv. Vojtěcha
 kostel sv. Barbory
 mlýn Valenta
 pivovar
 Lobeč
 Šlapka
 Rokytovec
 Rožátovský mlýn
 Břehyně-Pecopala
 Vrátenská hora
 Kosmonosy
 fara
 Niměřice
 Týn
 Loreta
 kaple
 Valdštejnská kaple
 Velké Horky
 Karmel
 divadlo
 sbor Jednoty bratrské
 mariánské sousoší
 nová radnice
 stará radnice
 Swamp
 mariánský sloup
 dům č. p. 107
 Baba
 Templ
 Neuberk
 starý hřbitov
 Doksy
 Rácov
 Mnichovo Hradiště
 Mladá Boleslav
 radnice
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Víta
 Houska
 židovský hřbitov
 Malkov
 kostel sv. Mikuláše
 Klůček
 kostel sv. Havla
 Hradišť
 Studénka
 Stránka
 Syslov
 evangelický kostel
 Lhotice
 Sovínky
 Krnsko
 mariánské sousoší
 radnice
 Myšlín
 Velké Všelisy
 kostel sv. Martina
 most přes Jizeru
 Zásadka
 Dobrá Voda 1
 Obří hlava a Žába
 Malodvorská tvrz
 Bezno
 kostel sv. Václava
 fara
 Dobrá Voda 2
 Dobrá Voda 3
 Nový Stránov
 Vorecká tvrz
 kostel sv. Jiří
 Volenovice
 Stránovský viadukt
 židovský hřbitov
 Hrádek nad Zámostím
 Křída
 Chlum
 Kolomuty
 Psí kostel
 Konvalinkový vrch
 kostel sv. Václava
 Vinařice
 Březno
 kostel sv. Václava
 radnice
 dům č. p. 7
 Řepín
 Dobrovice
 Dobrovická muzea
 kostel sv. Anny
 evangelický kostel
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Prokopa
Základní informace místa
ID místa: 4454
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: klášter
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 31.7.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jak přežít týden u moře v Bulharské Albeně nedaleko Varny

Cestování

Albena je dnes lázeňsko-turistický komplex, který ožívá především během letních měsíců. Tento chráněný monument socialismu se nalézá asi 20km od města Varna v Bulharském letovisku.

Výprava do divoké krajiny Connemary na západě Irska

Cestování

Na západě Irska v hrabství Galway se rozkládá Connemara, divoká liduprázdná krajina hor a jezer na pobřeží Atlantiku. Dostaneme se sem velmi snadno autem nebo autobusem po silnici N59, která vede z města Galway do Clifdenu. Jízda po této silnici je hlubokým zážitkem. Budeme si zde připadat jako v Irské Kanadě.

Tarif elektřina pro soláry a virtuální baterie. Je to opravdu smysluplné?

Ostatní

Pokud se rozhodujete zda investovat nemalé peníze do fotovoltaiky, a zalíbil se vám produkt elektřina pro soláry – kdy si našetřenou energii do virtuální baterie budete moci vybrat v temnějších měsících, tak si rozhodně sundejte růžové brýle.

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Historie

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

reklama