Částečně poškozené tvrziště v jihovýchodní části obce Sukorady je pozůstatkem gotické tvze, jejíž obývání se podle nalezené keramiky datuje do 14.–15. století.
Hlavní obrázek místa
© iV 21. 2. 2007
Pozůstaky zřejmě starší ze dvou sukoradských tvrzí jsou na jihovýchodním okraji obce u soutoku Klenice s malým potokem. Proto se předpokládá, že tvrz byla chráněna vodním příkopem. Tvrziště je částečně poškozené, na východní a jižní straně je ještě znatelný příkop, val na východě je zarostlý křovím. Podle nalezené keramiky bylo trvání tvrze datováno do 14.–15. století. Mladší tvrz bývala v jihozápadní části vsi nedaleko rybníčku a vodoteče. Na místě dnešních stavení čp. 4 a čp. 63 stával dvůr a v jeho jižní části dřevěná tvrz.
Z. Fišera: Hrady a tvrze na Mladoboleslavsku, Okresní muzeum - Mladá Boleslav, Mladá Boleslav 2002, 16.4. 2007
historie

První zmínky o vsi Sukorady, která leží cca 10 km východně od Mladé Boleslavi, je až z roku 1425. Tehdy se s predikátem ze Sukorad psal Václav (též z Charvátců), který je jinak zmiňován v souvislosti s Bezdězem (snad jako purkrabí). Jeho potomky byli zřejmě Lapačkové ze Sukorad, kteří drželi obě místní tvrze v průběhu 15. století. Vlastníkem jedné tvrze je v roce 1468 Jindřich, druhou tvrz (patrně mladší) koupil v roce 1457 Jan. V roce 1543 jsou obě tvrze už pusté.

Z. Fišera: Hrady a tvrze na Mladoboleslavsku, Okresní muzeum - Mladá Boleslav, Mladá Boleslav 2002, 16.4. 2007

Půdorys místa


© Z. Fišera (Encyklopedie českých tvrzí, 3. díl S-Ź, Argo, Praha 2005)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Středočeský kraj,  Mladá Boleslav  (MB),

Místa v okolí

 Chvistonosy
 Březno
 kostel sv. Václava
 Volenovice
 Kolomuty
 Studénka
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Štěpána
 Soleček
 kostel sv. Mikuláše
 Solec
 Baba
 Domousnice
 kostel sv. Prokopa
 Kněžmost
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Kateřiny
 radnice
 rozhledna Čížovka
 židovský hřbitov
 Vlčí Pole
 Loreta
 fara
 Ujkovice
 Kosmonosy
 radnice
 Vinařice
 Dobrovická muzea
 dům č. p. 7
 Dobrovice
 Pěčice
 mlýn Valenta
 trojiční sloup
 Lhotice
 starý hřbitov
 Křižánky
 Dobrá Voda 3
 Dobrá Voda 1
 Dobrá Voda 2
 kostel sv. Barbory
 kostel sv. Havla
 Valečov
 divadlo
 Komárovský rybník
 Újezdec u Pěčic
 nová radnice
 Karmel
 Chlum
 stará radnice
 mariánský sloup
 kostel sv. Víta
 Obětní kámen
 Zvířetice
 panský dvůr Zájezd
 dům č. p. 107
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 Templ
 Mladá Boleslav
 Rožátovský mlýn
 skalní mlýn
 hradní pivovar
 Kost
 Spařence
 Semtinská lípa
 Josefův Důl
 Masarykův most
 kostel sv. Barbory
 Michalovice
 boží muka
 Hynšta
 Rácov
 Humprecht
 Neuberk
 stará radnice
 Mužský
 Klamorna
 mariánský sloup
 Hrada
 Píčův statek
 Hrdlořezy
 radnice
 Drábské světničky
 dům č. p. 14
 Belvín
 obecní studna
 Staré Hrady
 Muzeum piva
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Prokopa
 Dětenice
 Mnichovo Hradiště
 Kurovodice
 Maníkovice
 kostel sv. Mikuláše
 Milkovice
 kaple sv. Jiljí
 Lavice
 Hrádek nad Zámostím
 židovský hřbitov
 kostel sv. Martina
 Luštěnice
 Strašnov
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Vavřince
 Pekařova brána
 Stránovský viadukt
 pomník Helma
 Staré Hrady
 Smilovice
 Nový Stránov
 Krnsko
 kostel sv. Václava
 Mcely
 kostel sv. Vavřince
 Mackov
 kostel sv. Ducha
 Nebákov
 kaple sv. Anny
 Zásadka
 kostel sv. Václava
 most přes Jizeru
 Rokytovec
 Samšina
 Loukovec
 zvonice
 Malkov
 Bratronice
 kostel sv. Jiří
 Hrušov
 Pařízek
 kostel sv. Jiljí
 Mladějov
 Kozlov
 kostel sv. Václava
 Rožďalovice
 kostel sv. Havla
 Radeč
 kostel sv. Mikuláše
 Horky nad Jizerou
 kaple Narození Páně
 Adamovo lože
 skalní město Apolena
 Kavčiny
 Trosky
 Čertova ruka
 kostel sv. Josefa
 Hrubá Skála
 Mariánská vyhlídka
 socha sv. Prokopa
 Řezníčkova vila
 kostel sv. Václava
 Valdštejn
 lázně Sedmihorky
 Radechov
 Dražice
 kostel sv. Jiří
Základní informace místa
ID místa: 5150
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 16.4.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama