Celkový pohled na zámek
© Aleš Marek 01/2006
Obec Studénka je součástí Horních Stakor a při hledání zámku je nejjednodušší se vydat směrem z Horních Stakor po silnici na obec Násedlnice. Z Horních Stakor je to 1,5 kilometrů. Po levé straně se rozléhá komplex zámku a hospodářských budov. V současné době je celý pozemek oplocen a vypadá to, že se zámek dočká rekonstrukce. Podle místních obyvatel koupila zámek firma a hodlá provést celkovou rekonstrukci
Původní statek na místě dnešního zámku, první zmínky o statku Studénka pocházejí z roku 1297. Prvním známým majitelem je doložen Vlastibor ze Studénky. Dalších několik desítek let není známa žádná spolehlivě doložitelná zpráva o panství Studénka, až v roce 1382 je zmiňován Jindřich ze Studénky. ...V roce 1390 je zmiňován jako držitel zdejšího panství kněz pan Hynek Berka z Dubé, pán na Honštejně a Lipém. Od roku 1395 je majitelem zdejšího panství uváděn Jan Lysec ze Zásady, jeho potomci potom drželi zdejší majetek až do roku 1452. V letech 1497 až 1513 patřil statek Studénka k hradu Kost, až do roku 1623 vlastnili Studénku Vančurové z Řehnic. K přestavbám a rozšíření stávajícího statku na renesanční zámek došlo pravděpodobně koncem 16. století. V roce 1623 došlo ke zkonfiskování panství a novým majitelem se stává Albrecht Václav z Valdštejna. V roce 1627 přechází zámek do držení Maxmiliána z Valdštejna a připojil jej k hradu Zvířetnice. V pozdější době dochází k připojení zámku Studénka k panství Mnichovo Hradiště. Podle celkem přesného záznamu z roku 1698 je zámek popisován jako sídlo úřednického aparátu. Ještě v roce 1980 bylo možno vidět na východní straně zámku původní renesanční okna a nepatrné zbytky renesanční grafitové rustiky. Od nástupu socialistické moci začíná pro zámek Studénka temné období. Zámek je využíván nejprve jako byty a zdejší nájemníci využívají dřevo z budovy a samotné konstrukce zámku jako zdroj laciného topiva, což vedlo k postupné devastaci objektu a k jeho opuštění. Stav objektu se stává katastrofálním. Areál zámku s přilehlými budovami je silně zarostlý vegetací a díky absolutnímu nezájmu o zámek dochází ke zřícení ústředního sálu a křídla mezi oběma křídly. Hlavní sklepení zámku bylo zatopeno vodou. Dvoukřídlý zámek připomíná spíše ruinu. Tloušťka některých zdí je až 1,25 metrů a zdi jsou zhotoveny z lomového kamene. Střední část se vstupní místností a zadní komorou byla opatřena křížovou klenbou. Východní sál, zapadlý dnes již ruinami zmíněné klenby. Na severní straně budovy gotický portál dokládající původ z 15. století. Za ním schodiště do valeně klenutého sklepa. Východní část budovy je částečně podsklepena, ale díky zatopení byli sklepy nepřístupné. Na východní straně svahu je náznak dalšího křídla, které již neexistuje. Současný stav budovy vystihuje fotodokumentace, ale jak se zdá snad temné období končí a zámek se dočkal nového majitele a je již znát chystaná rekonstrukce celého objektu..
|
Přihlášení |
