stará radnice

Už roku 1555 se zde konala jednání městské rady, dokončena ale nebyla před rokem 1559, kdy Borgorelli dokončil klenbu obecní síně. Stavba s hlavním křídlem, tvořícím východní čelo náměstí a krátkým zadním křídlem má dvě věže: velkou hranolovou na jihu a válcovou se šnekovým schodištěm ve styku obou křídel. Hlavní průčelí vyzdobila sgrafita s biblickými motivy, nad hlavní římsou pak tři volutové štíty. Radnici postihlo několik požárů, po kterých postupně ztrácela původní podobu (zejména 1761 a 1779, obnovy vedl pražský stavitel Pfanner). Roku 1822 byla rozšířena k severu o sousední dům, roku 1858 se stala sídlem krajského soudu (viz heslo nová radnice). Roku 1890 byla pod barokní fasádou objevena renesanční sgrafita, k jejichž odhalení a obnově došlo při opravě 17 let nato. Na sklonku 30. let 20. století došlo k velké rekonstrukci pro potřeby okresního úřadu: severní dodatečně připojenou část a původní zadní křídlo nahradil zcela nový objekt ve stylu historisujícího klasicismu (arch. Vilém Kvasnička), hlavní křídlo do náměstí a velká věž získaly podobu odpovídající přibližně stavu ze 16. století (restaurování sgrafit, obnova štítů nad hlavním průčelí, nová horní část věže s ochozem a helmicí, arch. Karel Pecánek). Jedinou částí radnice, které zůstal barokní vzhled, je tak schodišťová věž. Radnici lehce poškodil sovětský nálet 9. 5. 1945, po II. světové válce zde nadále sídlila správa okresu, na vzhledu budovy se nic neměnilo. Po roce 1990 byl objekt důkladně opraven a zpřístupněna velká věž. Od zrušení okresního úřadu zde sídlí odbory magistrátu města..