Chlum

Jádro hradu bylo narušeno výstavbou podzemního betonového minometného stanoviště..

Na jeho západním okraji stála dvě velká hradiště: jedno na ostrohu při západním svahu je dosud zčásti obehnáno mohutnými valy, jejichž nynější podoba, ovlivněná nepříznivě jak přirozenou cestou, tak umělými zásahy (na konci 19. století byla asi třetina valů rozvezena na okolní pole), svědčí o značném významu tohoto sídliště. Ústní podání je sice nazývá „švédské šance“, ve skutečnosti však nejde o pozůstatky opevnění z třicetileté války. Název vznikl spíše proto, že se do těchto míst obyvatelstvo před švédskými vpády uchylovalo. Také druhé hradiště, ležící na ostrožně nedaleko vsi Chloumku, je velmi staré. Jeho obranný val zřejmě zasahoval až do míst, kde nyní stojí vesnice. Na místě tohoto starého hradiště vznikl patrně již v první polovině 13. století dřevěný hrad pánů z Chlumu, z nichž se v pramenech připomínají v l. 1204, 1220, 1249 bratři Mstidruh – jenž snad založil hrad – a Vojslav z Chlumu. Ve 14. století náležely pánům z Chlumu i další statky na Boleslavku (Dobroviceves, Všejany, Vinařice, Čachovice). Hrad zůstal v držení tohoto rodu až do konce 14. století, kdy zboží získali Vartemberkové. V l. 1431 – 1459 je uváděn jako majitel hradu Rameš z Hrádku, jehož potomci prodali zboží Třineckým z Ronova. V té době byl však hrad zcela pobořen; zanikl pravděpodobně na konci husitských válek. Do dnešních časů se po bývalém hradě Chlumu žádné pozůstatky nezachovaly a není známa ani jeho podoba. Dochované terénní nerovnosti mohou pocházet jak z opevnění středověkého hradu, tak z daleko staršího hradiště. Zachoval se pouze místní název Na hrádku v těsném sousedství chlumecké myslivny, kam za svým bratrem často zajížděl Bedřich Smetana.