
Kostel je jednolodní stavba s obdélnou lodí a odsazeným presbytářem zakončeným pěti stranami osmiúhelníku. Hlavní vstup byl zprvu v jižní zdi lodi, poté byl zazděn a přemístěn do západního průčelí. Značně narušené zdivo bez líců dosahuje výše do 1 metru.
V důsledku majetkových změn byly díly slučovány až nakonec zůstal jen Horecký a Krnský. Roku 1406 slíbil Jan st. z Brodec zdejšímu faráři, že mu bude svůj desátek vyplácet z popluží v Horkách a Čejkách. Za husitských válek fara zřejmě zanikla a dále je uváděn již jen kostel. Poslední zmínka pochází z roku 1668, kdy je připomínán jako zřícenina, ještě dlouho po zániku církevní funkce se však v kostele i jeho okolí pohřbívalo, jak doložil archeologický výzkum V. Schmidta v roce 1880, kdy dosahovalo zdivo výše 3 – 4 metrů. Zdivo neslo výrazné zbytky požáru, uhlíky byly zaznamenány i v archeologických vrstvách mezi hroby. Nalezeny byly také četné architektonické články a u jednoho z pohřbů také nádoba s 69 stříbrnými mincemi datovanými do 15. století. Dnes jsou zbytky kostela mnohem skromnější, narušené zdivo bez líců je vysoké zhruba 1 metr. Bližšímu poznání kostela brání jeho umístění v zalesněné veřejnosti nepřístupné oboře..