Kolomuty

Od počátku 15. století tu sídlí Kojatové, a po nich se zde usadili Prockové – jedna z větví zemanského rodu z Četně. Pak vlastnili Kolomuty Jan Loskot z Hobsdorfu a na Sukoradech, Mikuláš z Kozojed a po něm jeho vdova Kateřina ze Zvěřince. Začátkem 16. století prodal tehdejší vlastník – Jan Řepa z Neveklova – tvrz městu Mladá Boleslav. Ještě v roce 1593 se objevuje zmínka o zdejší tvrzi. Na tvrziště se prý našly kusy prehistorických i středověkých nádob a kachel z 15. století.

1369 bratří Soběhrd a Naček z Kolomut, kteří z dluhu na jich zboží zapsaného platili úroky k oltáři sv. Vácslava k Pražskému kostelu sv. Jiljí. Na počátku 15.stolení připomíná se Jan Kojata z Kolomut, jenž si r. 1404 vyprosil odúmrť v Malčicích, r. 1406 zase se připomíná Mikuláš Kojata z Kolomut. Následující držitelé pocházeli z roku Procků z Cetně. Albert Vzteklec z Ledec, jenž r. 1410 umíraje odkázal klášteru Benátskému sedm kop na vsi Kosořicích, měl dva syny Petra z Ledec a Procka z Kolomut, kterýžto poslední ještě r. 1414 zboží Kolomutské držel. Prockovi synové byli Jan jinak Procek a Albrecht bratří z Kolomut, kteří se v nespokojných dobách uprostřed téhož století na stranu Poděbradskou postavili. Proces r. 1445 jakési svědectví vydával, r. 1448 byl ve vojště Jiřího z Poděbrad, když Prahy dobýval. Roku 1449 opověděli oba bratří Sasům, r. 1450 provázeli vojsko Poděbradské k obléhání Buštěhradu a odtud poslali své odpovědné listy (27.května) Oldřichovi z Rožemberka Roku 1468 nacházíme opět Procka na straně králově, an posílá (29.září) list odpovědný Janovi z Rožmberka. Zdá se, že asi od r. 1454 nastala nějaká změna na tvrzi zdejší, neboť tehda vyskytuje se Jan Procek s chotí svou Machnou v držení tvrze Milkovic u Libáně, kteráž rodu jeho až do r. 1532 patřila. Zdá se tudíž, že se Jan Procek z Kolomut odstěhoval a že tu zůstal bratr jeho Albrech. Oba bratří měli ještě r. 1465 dvojí při s Jindřichem z Michalovic o ves Lično. Albrecht Kolomuty brzo prodal, neboť roku 1469 seděl na Kolomutech Jan Loskot z Hobsdorfu a z Kolomut. Ten je držel několik let, neboť vyskytuje se jako svědek v privileji Boleslavském r. 1480 a nazývá se tu seděním na Kolomutech. Rok 1481 jest poslední, v němž jej čteme. Za života svého byl zapsal Loskot vsi svoje Kolomuty a Sukorady manželce své Heleně z Kateřinic a dceři své Majdaléně s nápadem s mrtvé na živou a aby s dědictvím zcela volně mohly nakládati.. Nedlouho potom zemřela Majdaléna, a tudíž Helena přebyvši ji uvázala se v oboje vsi a zapsala je bratru svému Mikuláši z Kateřinic. Proti tomuto zápisu povstal Jan Lapačka ze Sukorad, poněvadž domníval se k oběma vsím právo míti vedle zápisu Loskotova, a pohnal Helenu do soudu zemského. Pře, jíž se Jan nedočkal, v níž však přece syn jeho pokračoval, skončila se dobře pro Helenu, a ona tudíž v držení obou vsí zůstala. V držení Kolomut následoval Mikuláš z Kosojed, jenž tu v l. 1491 až 1494 seděl. Později držel Kolomuty Jan Řepa z Neveklova, šlechtic neosedlý v Boslavště, jenž měl statky v kraji Vltavském, a ten prodal r. 1513-1515 Kolomuty tvrz, dvůr poplužný s poplužím, ves celou a dvůr poplužný řečený Čéčkovský Kunratovi Krajíři z Krajku a na Mladém Boleslavi. Tento pak prodal listem r. 1516 dne 10.prosince zdělaným Kolomuty obci města Boleslavě Mladého. 16) Zajímavo je, že ke smlouvě této přitiskl také pečeť svou Petr Procek z Kolomut vedlé Jana Celenského z Cetně, s nímž stejného znaku na pečeti užíval. Tvrz zdejší pod vládou městskou ani tak brzo nezahynula a čte se ještě r. 1595 v zápise dlužním, jejž učinila obec na zboží své, totiž „tvrz a dvůr ve vsi Kolomutech, dvůr poplužný řečený Čečkovský, ve Volenovicích tvrz, dvůr poplužný a ves celou pustou s podacím kostelním v Plasích.“.