Rozsáhlý hřbitov kdysi významné boleslavské židovské obce, doložený poprvé 1584. Rozšířen 1716 a v I. pol. 19. stol. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1604. Osmiboká obřadní síň z let 1888–9, hrobnický domek z 19. stol. v místě původního špitálu.
Hlavní obrázek místa
Stará obřadní síň
© Ivan Grisa 10/2009
Hřbitov se nachází na svahu nad levým břehem Klenice proti hradu. Přístup je brankou u někdejšího hrobnického domku (Pražská 165), horní brána ze slepé ulice K židovskému hřbitovu slouží pouze provozním účelům. Vstup na hřbitov je možný mimo soboty a židovské svátky buď přímým kontaktem na správce (zvonek, telefonické spojení neuvedeno), nebo zapůjčením klíčů v museu (na hradě) či městském informačním středisku v Železné ulici. Poslední vstup je umožněn v sezoně v 16.00, mimo sezonu v 15.00.
Ivan Grisa, dle tabulky s návštěvním řádem u domu č. p. 165, 1.11. 2009
historie

Židovský hřbitov v Mladé Boleslavi

Židé jsou v Boleslavi doloženi od III. čtvrtiny 15. století, jejich pobyt upravuje městský řád z roku 1494. Postupně jejich podíl narostl až na čtvrtinu městské populace, pokus města o jejich vypovězení z roku 1642 nevyšel. Jejich privilegia potvrdil Ferdinand III. o šest let později, jeho syn Leopold I. se roku 1702 neúspěšně snažil o omezení jejich počtu na 500 osob (1687 doloženo 775 osob, 1702 pak 408 osob nad 10 let). Na rozdíl od jiných měst neexistovalo v Boleslavi uzavřené ghetto. I když došlo v letech 1698–99 k soustředění Židů do dnešních ulic Bělská, Starofarní a Krajířova, nebylo toto území možné uzavřít vzhledem k průchodu k Bělské bráně. Předtím Židé obývali i domy jižně od děkanství v dnešní ulici Kateřiny Militké. Židovská čtvrť několikrát vyhořela (1642, 1697, 1761), při katastrofálním požáru 1859 shořelo 23 domů. Následně došlo k náhradě většiny objektů zděnými novostavbami, přičemž zaniklo…  číst dále

Ivan Grisa, dle K. Kuča: Města a městečka..., 4. díl, Libri 2000, 1.11. 2009

Středočeský kraj,  Mladá Boleslav  (MB), Mladá Boleslav

Místa v okolí

 kostel sv. Víta
 Mladá Boleslav
 dům č. p. 107
 Templ
 mariánský sloup
 stará radnice
 nová radnice
 kostel sv. Havla
 Karmel
 divadlo
 Rácov
 Neuberk
 starý hřbitov
 Rožátovský mlýn
 kostel sv. Mikuláše
 Michalovice
 Chlum
 Kosmonosy
 fara
 Loreta
 kostel sv. Barbory
 židovský hřbitov
 Masarykův most
 kostel sv. Jiří
 Stránovský viadukt
 Krnsko
 kostel sv. Václava
 Vinařice
 kostel sv. Václava
 Nový Stránov
 Rokytovec
 Malkov
 Kolomuty
 Volenovice
 Hrdlořezy
 Josefův Důl
 Strašnov
 radnice
 dům č. p. 7
 kostel sv. Havla
 Dobrovice
 Velké Horky
 trojiční sloup
 Dobrovická muzea
 kostel sv. Anny
 Baba
 Zvířetice
 Hrušov
 Niměřice
 Studénka
 Březno
 mlýn Valenta
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Barbory
 evangelický kostel
 Malodvorská tvrz
 fara
 Sovínky
 Vorecká tvrz
 Syslov
 Bezno
 kostel sv. Mikuláše
 Kováň
 Horky nad Jizerou
 Pěčice
 kostel sv. Martina
 Luštěnice
 Sukorady
 kostel sv. Mikuláše
 Skalsko
 kostel sv. Prokopa
 kaple sv. Jiljí
 Chvistonosy
 Smilovice
 Dražice
 Velké Všelisy
 Maníkovice
 Újezdec u Pěčic
 Lhotice
 Bratronice
 kostel Všech svatých
 Bělá pod Bezdězem
 radnice
 Česká brána
 Dobrá Voda 1
 radnice
 Dobrá Voda 3
 Dobrá Voda 2
 Struhy
 Kněžmost
 kaple sv. Rodiny
 radnice
 Soleček
 Benátky nad Jizerou
 Hradišť
 Mnichovo Hradiště
 Solec
 Čachovice
 Valečov
 kaple sv. Václava
 pomník Helma
 Ujkovice
 Husův sbor
 kostel sv. Štěpána
 Domousnice
 Radechov
 Valdštejnsko
 větrný mlýn
 Vlkava
 socha sv. Prokopa
 rozhledna Čížovka
 Loučeň
 evangelický kostel
 Obětní kámen
 Klamorna
 Hrada
 Píčův statek
 Slivínko
 Drábské světničky
 rozhledna Vrchbělá
 Komárovský rybník
 Salačův sloup
 Mužský
 kostel sv. Václava
 Mcely
 Hynšta
 Kurovodice
 Staré Hrady
 kostel sv. Martina
 stará škola
 fara
 Belvín
 kostel sv. Jiljí
 Bezděz
 evangelický kostel
Kontaktní informace
Matana a. s.
Správa budov a hřbitovů
Malá Štupartská 1
110 00 Praha 1
Tel: 226 236 211-4
http://pamatky.kehilaprag.cz/
sbh@volny.cz
Základní informace místa
ID místa: 8499
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: židovské památky
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 1.1.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama