© Martin Kabeláč, 03/2008
Na pravém břehu Jizery, na místě dnešního zámku v Horkách nad Jizerou, vznikla patrně v první polovině 14. století tvrz Brodce jako opěrný bod střežící brod přes řeku. Jako první majitel tvrze a osady Brodce ležící na protějším břehu Jizery je v pramenech uváděn před r. 1346 Franěk z Brodce. V průběhu 15. a 16. století se v držení brodecké tvrzze střídali příslušníci různých šlechtických rodů (před r. 1418 Škopkové z Dubé, 1426 – 1433 Jan z Obříství, 1505 – 1561 Vančurové z Řehnic, 1561 – 1623 Kaplířové ze Sulevic).
O podobě tvrze nemáme až do začátku 16. století žádné zprávy. V jejím podhradí vznikla v průběhu 15. století osada Horky a toto pojmenování se časem vžilo i pro samotnou tvrz, zatímco ves na protějším břehu Jizery, povýšená v r. 1575 na městečko, si podržela původní jméno Brodce.
Na počátku 16. století – asi za Vančurů z Řehnic – byla brodecká tvrz přestavěna v renesanční zámek, jehož dominantou se stala mohutná čtyřboká kamenná věž.
V r. 1623 byl zámek se statkem konfiskován Václavu Kuplíři ze Sulevic za jeho účast na českém stavovském povstání v l. 1618 až 1620 a získal je Matyáš Hartman z Klarštejna.
Současná podoba objektu je výsledkem přestavby ve 20. a 30. letech 18. století, kdy Hartmanové z Klarštejna přestavěli renesanční zámek v barokním slohu. Je to dvoukřídlá patrová budova, v jejímž nároží byla ponechána a v barokním stylu upravena původní věž. Severní křídlo zámku je postaveno na základech starého renesančního objektu. K zámku přiléhá terasovitý park se zděnou balustrádou a v jeho bezprostředním sousedství je kostel sv. Mikuláše, postavený v l. 1723 – 1725 patrně podílel i na přestavbě zámku. Kazatelna a tři boční oltáře pocházejí z dílny Matyáše Brauna, tři oltářní obrazy jsou dílem malíře J. K. Monse. Zámecká kaple Narození P. Marie byla postavena v r. 1762.
Po smrti posledního příslušníka rodu Františka Václava Hartmana z Klarštejna v r. 1738 zdědila panství jeho sestra Polyxena, jejíž syn Maxmilián Desfours prodal Brodce a Horky Clam-Gallasům. R. 1805 je získali Kosticové-Rieneckové (do r. 1919).
Po r. 1945 se stal majitelem zámku československý stát. Dnes je v budově umístěno zemědělské odborné učiliště s internátem.
dějiny zámkuRoku 1397 je doložen Hašek z Brodců, roku 1433 Jan z Obříství sezením na Brodcích. Samotné Horky nad Jizerou se připomínají až roku 1505, kdy je uváděn i zámek. Od Albrechta z Rychnova tehdy panství koupil Mikuláš Vančura z Řehnic, jehož rodu patřilo až do roku 1563, kdy je od Mikulášova stejnojmenného vnuka získali bratři Vojtěch a Petr Kaplířové ze Sulevic. Roku 1623 bylo panství zabaveno Václavu Kaplíři ze Sulevic a konfiskát získal Mikuláš Arnold z Klarštejna. Jeho potomci zde sídlili až do vymření rodu roku 1738. Tehdy zdědila po smrti Františka Václava Hartmanna z Klarštejna jeho sestra Polyxena a její syn Maxmilián Desfours prodal Brodce a Horky hraběti Christianu Clam-Gallasovi. Po jeho smrti roku 1805 získali Horky Nostitz-Rieneckové, kterým patřily až do roku 1919. Roku 1945 zkonfiskoval zámek čs. stát a zřídil v něm školící zemědělské středisko. Dnes je zámek restituován, v jeho prostorách však stále sídlí zemědělské učiliště.
popis zámkua 30. letech 18. století. Pozdně gotické a renesanční zdivo je jádrem dnešní dvoukřídlé zámecké budovy. Z gotické fáze by snad mohly pocházet východní zeď východního křídla a parkánová zeĎ pod níK vnější fasádě severního křídla je přistavěna již zmíněná pozdně gotická věž s kaplí zaklenutou křížovou klenbou, věž je zakončena barokní stanovou střechou s lucernou. Jádro severního křídla je renesanční, v přízemí jsou dochovány valené klenby, severní přístavek je zřejmě již barokní. Východní křídlo je zřejmě až barokní, sklep je rozdělen do dvou prostor, v interiérech přízemí jsou dochovány valené klenby s výsečemi. Zámecký park je barokního původu, terasovitý se zděnou balustrádou, severně od zámku navazuje barokní kostel sv. Mikuláše postavený v letech 1723-25, tedy současně s přestavbou zámku.
BRODEC ZÁMEK.Na nejvyšším místě k severu stojí kostel asi v 18. století postavený; poloha jeho na vysokém vrchu nasvědčuje tomu, že starší kostel, který tu býval, zřízen byl jako kostelec. Pod ním stojí na výstupku téže hory zámek, nové stavení, ale na místě bývalé tvrze postavené, jehož úprava moderní ukazuje na dobu novější. V severovýchodním rohu stavení zámeckého, jež má hlavně dvě křídla, jedno k západu a druhé k jihu vybíhající, stojí čtverhranatá věž také s novější úpravou, ale přece starobylejšího rázu nežli zámek. Kryta jest nízkou střechou (jako v Košatkách) a lucernou. Soudíc podlé horních oken ve věži, poslední svou úpravu obdržela v týž čas jako věž v Hrušově stojící. Tvrz Brodecká postavena byla v nynějších Horkách, poněvadž tu byla na příležitém místě a blízko farního kostela; vsi pak, která znenáhla pod tvrzí vznikla, říkalo se podlé starého místního pojmenování Horky. Léta 1346 připomíná se Pešek, syn Fráňkův z Brodce, a v letech 1357-1362 držela Brodec Zdeňka, vdova po Albertovi z Měcholup. Po ní následovali léta 1368 Mikuláš z Rokytovce a bratr jeho Milota, farář v Rožďalovicích. Léta 1373 drželi Brodec Zdeněk a Milota, nezletilí synové Zdeňkovi, jsouce pod poručenstvím. Milota seděl na Brodci ještě nedlouho před l.1388 a prodav jej usadil se na Chotěticích, kdež před l. 1406 zemřel. Nástupce jeho Hrzek z Brodce připomíná se v letech 1387-1395 v rozličných soukromých pamětech, držel také dům na Starém městě Pražském a zemřel před l. 1404. Synové jeho Ješek starší a Ješek mladší púřipomínají se v letech 1404-1415 jako páni podací kostela Brodeckého, držíce ke Brodci také popluží ve Velkých Horkách a Čejkách. Zboží Brodecké, jak se zdá, koupil Aleš Škopek z Dubé, pán na Dražicích. Zdá se to vysvítati z jistého zápisu, podlé něhož tu koupen léta 1418 plat pro kaplanství v Kostelci nad Labem. Později následoval Jan z Obřiství seděním na Brodci nebo Brodcích, jak se od té doby rádo říkávalo. Připomíná se v pamětech l. 1426-1433. Nástupce jeho (syn?) Smil spečetil léta 1436 zápis a smlouvu, kterou učinili Boleslavští se svými pány, a léta 1440 byl na sjezdě Nymburském. Zemřel před l. 1451, zůstaviv syna Jana. Tento prodal l. 1451 průhon při Brodcích Milotovi z Hrušova. Léta 1457 měl při s Bohuňkem z Klinšteina, jemuž byl n. Smil zápis učinil na Brodci a Hrádku. Byl to bezpochyby zápis na poručenství a podlé něho vešel bezpochyby i Bohuněk v držení Brodce, když byl (tuším) Jan v mládí zemřel. Roku 1463 měla tu vdova jeho Barbora věno své na dvou mlýnech, a Brodec držel tehda Hynek Skalský z Valdšteina. Později seděl na Brodci Vácslav Hrzán z Harasova. Jeden z jeho nástupců, totiž Petr Beřkovský z Šebířova, prodal Brodec zámek, dvůr poplužný, městečko, ves Horky a platy na cizopanských lidech Albrechtovi z Rychnova, od toho pak jej koupil l. 1505 Mikuláš Vančura z Řehnic a na Krnsku. O tomto pánu již na str. 149 a 364 vypravováno. Brodec dostal za díl syn jeho Jiřík, který koupil (léta 1535) Krnsko a později také byl pánem na Valečově. Zemřel léta 1553. Když se léta 1554 synové jeho dělili (viz str. 119), dostal Mikuláš za díl zboží Brodecké. Tento zastavil léta 1559 ves Horky s mlýnem Dubským jinak Starým Vojtěchovi Kačkovi z Kačína a později (asi r. 1561) prodal i Brodec Vojtěchovi a Petrovi bratřím Kaplířům ze Sulevic, kteří také Horky od Vojtěcha vyplatili. Tito učinili úředníkem Jana Osterského ze Sulevic, člověka od pěsti. Týž na př. tloukl léta 1573 hlavu člověka z Chotětova, jsa na Staré rychtě v městečku Brodcích. Petr, jenž držel později Brodec sám, zemřel léta 1576 a pohřben v kostele Neustupovském. Syn jeho Albrech Zdeněk došed let svých, požádal léta 1587 mateř svou Elišku z Malovic, aby jemu a bratru Vojtěchovi Vácslavovi postoupila statek otcovský Brodec se Struhami přikoupenými. I učinila to máti na jisté výminky. I oženil se potom s Markétou z Řehnic, jíž léta 1590 na zboží Brodeckém věnoval. Bylť tento pán muž literně vzdělaný a jemnější mysli než mnozí jeho sousedé. Když léta 1596 před časem zemřel, zdědil po něm Brodec bratr Vojtěch Vácslav, jenž byl urputnější mysli. Na jaře léta 1600 přijel na grunty Hrušovské na pole, kdež Sára, děvečka Gotfryda z Berbistorfu, pšenici zrostlou přižínala, tu se za ní, když před ním utíkala, honil a dostih ji, koněm potřel a potlapal. Když pak Gotfryd k němu času večerního na Brodec přijel, tu jej, aby se s ním pral, pobídl a rapírem naň bodl. Léta 1601 zase přišel s nemalým počtem lidí, kteří měli dlouhé a krátké ručnice, na grunty Hrušovské ke dvoru Zabrodeckému a tu ssed s koně, čeledi vrata obstoupiti poručil a sám přes hradbu do dvora vskočiv, Jíru Srba pacholka, čeledína svého, s klisnami na gruntech Hrušovských po zápovědi zajatého, z toho dvoru vyzdvihl a pryč odvedl. Snad svou sílu osvědčil, když se stal později nejvyšším nad regimentem knechtův. Oženiv se s Mandalenou z Údrče, věnoval jí (r. 1600) na zboží Brodeckém, ale před tím byl si od Anny Údrcké z Bílé 10.000 kop grošů českých na zaplacení dluhů n. bratra svého vypůjčil, ve kterých penězích jí léta 1599 zboží Brodecké zastavil. 21) Zdali on je pak vyplatil, anebo jeden z jeho nástupců, není známo. Léta 1611 prodal Vojtěch zámek a městečko Brodce, vsi Horky, Písek a Struhy a dvůr poplužný Radimice Vácslavovi mladšímu Kaplíři ze Sulevic a na Semči, jenž na něm Elišce z Bílé, manželce své věnoval. 22) Léta 1620 učinil se účastníkem vzpoury, pročež polovice statku svého odsouzen jest. Statek jeho všechen zabrán a prodán léta 1623 cizozemci Matyáši z Klaršteina, c. k. radě a dvorské komory sekretáři. 23).
|
Přihlášení |
