
Obec Smilovice se nachází zhruba 10 kilometrů od Benátek nad Jizerou. Zrhuba uprostřed obce, hned vedle místního obchodu s potravinami stojí dům s č. p. 20. Na místě domu se předpokládá, že stávala Smilovická tvrz. Vzhledem k tomu, že se do dnešní doby nedochovaly žádné pozůstatky tvrze, lze umístění tvrze pouze předpokládat. Případné nejasnosti by vyvrátil snad jenom archeologický průzkum.
V roce 1408 nechal zanést do zemských desek pan Lemar ze Smilovic dvůr spolu s částí vsi a uvedl jako nového majitele svého bratra Mikše, řečeného Kněžek a dále potom Jana Okouna ze Smilovic. Pan Lemar zemřel v roce 1413 a jeho smrtí se stávají oba předešlí páni skutečnými majiteli Smilovického panství. V dochovaných písemnostech je zapsáno, že pan Mikeš a jeho syn Zikmund zastavili svojí část panství ve Smilovicích panu Zachaři z Krp, ten ho však v roce 1433 vrací zpět panu Zikmundovi. Následujícím majitelem panství je uveden pan Jaroš ze Lojovic. Pan Jaroš se zviditelnil především tak, že po nymburském sjezdu šlechty v roce 1440 započal sbírat vojsko z boleslavska proti Uhrům. Současně je i pan Jaroš uváděn jako zakladatel nedalekého hradu Nový Strahov. Dalším slavným členem rodu byl potom Burjan ze Sojovic a následně pan Markvart, ten je také uváděn jako zakladatel tvrze ve Smilovicích. Po roce 1600 je doloženo, že celé panství Smilovice bylo zahrnuto do panství Újezdec. Po smrti pana Ladislava Odkolka z Újezdce bylo celé jeho panství včetně panství Smilovice prodáno nejvyššímu purkrabímu Adamovu z Valdštejna. Z roku 1638 je dochován soupis dobrovického majetku včetně popisu smilovického majetku, v dobových knihách se mluví o tvrzi, která sloužila jako odkladiště dřeva a u ní byl dvůr s ovčínem. Předpokládá se, že tvrz zanikla během třicetileté války a nebo při ohromném požáru, který stihl vesnici v roce 1687. Po veliké katastrofě, která postihla obec ve formě požáru, nechal hrabě Karel Arnošt z Valdštejna obec spolu s hospodářským dvorem obnovit. Další zprávy o Smilovickém panství nejsou známé.