
Kostel se nachází kousek od náměstí Míru. Okolí kostela slouží jako park oddechu a relaxu, v okolí jsou zbytky náhrobních kamenů a dalších cenných pozůstatků bývalého kostela. V zimě jsou v rohu pozemku instalovány jesličky. Kostel je v dobrém technickém stavu a je významnou součástí historického jádra Mladé Boleslavy. Vedle kostela je i vzpomínka na paní Barboru Smetanovou.
Kostel je jednolodní, podoba je goticko-renesanční s půlkruhově uzavřeným presbytářem, u něhož je přilehlá severní sakristie a západní hranolová věž, přistavěnou v roce 1735. Okna jsou hrotitá, bez kružeb. Při jižní straně je renesanční portál, který je bohatě zdoben tesaným věncem v tympanonu. Loď je sklenuta valenou klenbou s lunetami. Presbytář je sklenut původním žebrovým závěrem z poloviny 16. století, zděná kruchta na třech obloucích. Zařízení: převážně barokní, dále převažující z období 17. – 18. století. Hlavní oltář je rokokový z 2. poloviny 18. století, rámový, bíle natřený rám s rokajovým ornamentem a se zrcadly, nesenými anděly, s obrazem Křtu Páně. Na menze jsou dvě pozoruhodné barokní sochy andělů z 1. poloviny 18. století. Dva boční oltáře u triumfálního oblouku jsou barokní, rámové, z počátku 18. století. Levý je zasvěcen sv. Františku Xav. S mladšími sochami sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Pravý oltář je zasvěcen Panně Marii Pasovské s původními sochami dvou světců. Boční oltář je zasvěcen sv. Havlovi, oltář je barokní, portálový z roku 1735. Kazatelna je raně barokní z poloviny 17. století. Varhany jsou skříňové z počátku 18. století.
V kostele jsou umístěny některé velmi cenné náhrobky z poloviny 16. století. Pozemek kolem kostela byl původně sad, do kterého byly v r. 1539 pohřbíváni lidé, kteří zemřeli tehdy na mor a už nebylo pro ně místo na obecním hřbitově u kostela sv. Jana Nepomuckého. Následně se tu pohřbívalo až zhruba do poloviny devatenáctého století. Pokud jde o nebožtíky je zde velká společenská směsice, od šlechticů , jako byli rytíři z Neuberka a páni z Bubna,, tak i řada význačných měšťanů, jsou zde pohřbeni piarističtí kněží, čeští bratři, dále vojáci , řemeslníci, u zdi hřbitova rovněž tuláci a sebevrazi.Ke krajířovské hrobce byla přistavěna věž až v první polovině 18. století. Pokud jde o tuto stavbu, je to sice směsice různých stavebních slohů, ale jako objekt je kostelík velmi cenný. Profesor Goll se o něm kdysi vyjádřil, že by nám jej mohla, pokud jde o historickou hodnotu, závidět celá Evropa..