
Na náhonu, vytvořeném na levém břehu Jizery stejnojmenným jezem, postavil někdy před rokem 1560 boleslavský měšťan Rožata vodní mlýn. V letech 1606–08 byl objekt rozšířen v panské režii, což připomíná zachovaná deska s aliančním erbem Bohuslava Jáchyma Hasištejnského z Lobkovic (†1605) a jeho manželky Evy Valdštejnské. Úprava mlýna tedy spadá do období, kdy se město Boleslav již vykoupilo z poddanství a jeho někdejším vlastníkům náležel jen hrad a okolní vsi.
Mlýn byl v provozu do roku 1916, kdy ho zničil požár. Do té doby zřejmě prošel různými úpravami a vystřídal řadu majitelů. Není známo, zda již před požárem náležel firmě Laurin a Klement, která po něm postavila na spáleništi nový objekt. Pokud získal dnešní vzhled již za I. světové války, jedná se jednu z průkopnických staveb funkcionalismu. Na její východní stranu byla přenesena výše zmíněná erbovní deska, doplněná nápisem o historii mlýna.
Náhon tehdy využila vodní elektrárna, dosud dochovaná severně od mlýna. Výroba mouky zde skončila po II. světové válce, dnes je bývalý mlýn sídlem firmy na instalaci plynových zařízení.