Renesanční zámek byl původně gotickou tvrzí z počátku 16. stol., kterou do dnešní podoby nechal přestavět Adam z Valdštejna mezi lety 1626–1638. Po r.1945 byl zámek zkonfiskován. Dnešní majitel pan J. Jelínek zámek využívá k pořádání kulturních akcí.
dějiny zámku
Ves Vinařice se v pramenech objevuje již od roku 1227 jako majetek kláštera sv. Jiří v Praze. Ve 14 století snad patřila k sousedním Dobrovicím, roku 1340 byla rozdělena mezi pět majitelů, snad již v té době zde stála jednoduchá gotická tvrz. Majitelé vsi i tvrze se často střídali, v letech 1403-11 zde sídlil Beneš z Vartemberka, od roku 1440 Bohuněk z Klinštejna, po němž následovali roku 1460 jeho synové Aleš a Hynek. Po nich následoval Jaroslav ze Šelmberka, který tvrz na počátku 16. století pozdně goticky přestavěl. Roku 1519 prodal Vinařice Janu Ceteňskému z Cetně, jehož rod zde sídlili až do roku 1623, kdy byl statek Václavu Prockovi z Cetně pro účast ve stavovském povstání zkonfiskován. Konfiskát koupil Adam z Valdštejna, kterému se zámek natolik zalíbil, že Vinařice přejmenoval na Nový Valdštejn, což si dokonce roku 1626 nechal vložit do zemských desek. Snad již v té době probíhala pozdně renesanční přestavba dokončená nejpozději roku 1638. Adam z Valdštejna připojil Vinařice k Dobrovicím, které získal ve stejné době, součástí dobrovického panství byly Vinařice až do 20. století. Zámecká budova v té době sloužila správním a hospodářským potřebám dobrovického velkostatku. Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován, v 50. a 60. letech 20. století sloužil místnímu zemědělskému družstvu, později v něm byly byty, depozitář Památníku národního písemnictví a okresního archivu. Roku 1999 jej koupil Jaroslav Jelínek, který jej využívá k pořádání kulturních, společenských a komerčních aktivit.
Zany, 5.9. 2005
Pozůstatky gotické tvrze ve zdivu zámecké budovy jednoznačně identifikují 2,5 m silné zdi ve sklepě a v přízemí. Podle nich byla gotická tvrz obdélnou budovou o rozměrech 31 x 13 rozdělenou do tří místností, k níž byla od severovýchodu přistavěna čtvercová věž o straně cca 9 m. Gotické mohou být zčásti i klenby paláce, jediným architektonickým detailem z tohoto období je zazděný portál v severovýchodní zdi bývalé věže. Renesanční přestavba proběhla ve dvou fázích. Při té starší koncem 16. století vznikly dvě polygonální věže v severozápadním a jihozápadním nároží, současně se severnější z nich bylo postaveno i celé severozápadní křídlo využívané především jako stáje. Tehdy snad vznikly i dvorní arkády zaniklé při pozdějších přestavbách. Druhá pozdně renesanční přestavba proběhla kolem roku 1630, kdy byl palác doplněn na kompaktní obdélnou budovu. Pravděpodobně renesanční je také křížová klenba v přízemí gotické věže. Při…
číst dále
Zany, 5.9. 2005
Na vinařickém zámku je údajně ukryt poklad. Pod zámeckými sklepy jsou prý ještě jiné, hlubší, kde je bohatství uschováno. Jakási dívka jednou přišla do zámku v době, kdy tu nebylo panstvo, a tajemný mladý muž ji zavedl k pokladu a obdaroval ji.
Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa, M.Steskal,nakl.Paseka, Jaroslav Špiroch , 30.7. 2009
