
Obec Skalsko je prvně doložena r. 1352, zdejší kostel r. 1364. Obec má nyní něco přes 400 obyvatel. Je položena ve svahu nad hlubokým údolím Strenického potoka. Vyskytují se zde roubené stavby a pod některými usedlostmi se nacházejí rozsáhlé sklepy vytesané do pískovcové skály. Skalsko bylo v r. 1995 prohlášeno vesnickou památkovou zónou.
Obec leží na silnicích III. třídy jižně od Katusic, kterými procházejí silnice II/259 a II/272. V údolí Strenického potoka se nachází nádraží Skalsko na regionální trati 064 ze Mšena do Mladé Boleslavi. Od tohoto nádraží vychází zelená turistická značka, která nejprve vede proti toku Strenického potoka a pak zamíří k severu na Bezděz. Zajímavostí obce je soukromá zahradní železnice s parostrojním muzeem, oboje přístupné veřejnosti po předchozí dohodě.
Kostel sv. Havla či Vojtěcha stojí severozápadně od návsi a je nápadný roubeným nejvyšším patrem věže.
Někdy bývá uváděno, že kostel byl po úpravách nově zasvěcen sv. Vojtěchovi, který je zobrazen na hlavním oltáři. Církev však stále používá původní zasvěcení sv. Havlu. Od r. 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka ČR. Gotický kostel ve Skalsku je doložen od r. 1364. Z původní stavby zůstala zachována věž, k níž byl v r. 1735 přistavěn řádem servitů nový kostel, který byl opravován r. 1879. Věž byla opravována v r. 1825 a v r. 1870 byla snížena. K další opravě věže došlo v r. 1874. Kostel je jednolodní, obdélný. Má pravoúhlý presbytář a hranolovou věž po severní straně. Věž má v přízemí sakristii. Západní průčelí je členěno pilastry, vrcholí štítem a uprostřed má portál. Stěny jsou zevně členěny pilastry a vysokými půlkruhově uzavřenými okny s klenáky. Věž je složena z velkých kvádrů. Nejvyšší patro věže je roubené a ukončené cibulí. Ve věži jsou úzká obdélná okénka. V 5. patře východní stěny věže je zazděna deska se znakem a jménem Jana a Bohuslava z Kunvaldu a Dražic (1450-1482), která snad pochází z původní stavby kostela. Vnitřek kostela je členěn pilastry a je sklenut plackami do pásů. Triumfální oblouk v lodi kostela je půlkruhový. Hlavní oltář je barokní z období kolem r. 1735. Architektura hlavního oltáře i sochy patří mezi umělecky kvalitní práce pocházející z některé pražské dílny. Oltář je portálový s točenými sloupy a sochami sv. Antonína Paduánského a sv. Františka Xaverského, které jsou po jeho stranách. Uprostřed oltáře se nachází obraz sv. Vojtěcha od Viléma Kandlera z r. 1849. Nejvýše mezi volutami je socha klečícího sv. Havla mezi anděly. Dva boční oltáře jsou rokokové z období kolem r. 1750. Levý boční oltář s obrazem sv Jana Nepomuckého pochází ze 2. poloviny 18. století. Po stranách se nacházejí sochy zakladatelů řádu servitů. Jedná se patrně o sv. Filipa Benitia a Julianu Falconieri. Pravý boční oltář s obrazem sv. Josefa je z období kolem r. 1760. Po stranách tohoto bočního oltáře se nacházejí sochy sv. Anny a Jáchyma. Barokní kazatelna s obrazy evangelistů pochází z období kolem r. 1700. V lodi je votivní oltář Kalvárie z r. 1829. Byl zbudován na paměť zemřelého Josefa Schichta. Křížová cesta pochází z 1. poloviny 19. století. V presbytáři jsou intarzované lavice z 1. poloviny 18. století a v lodi řezané lavice z téhož období. Cínová křtitelnice pochází z r. 1500. Varhany z r. 1885 zhotovil pražský varhanář Karl Anton Eisenhut (1843-1888) a v r. 1912 je opravil Josef Kobrle, varhanář z Lomnice nad Popelkou. Při jižní stěně kostelní lodi je empírová hrobka Josefa Schichta z r. 1826. Uvnitř je sousoší Víry, Naděje a Lásky (tří Božských ctností), které je snad dílem Josefa Maxe z období kolem r. 1826. V jihozápadním rohu hřbitova je kostnice. Jedná se o barokní centrální šestibokou stavbu s mansardovou střechou. Márnice má uvnitř plochý strop. Při věži je náhrobník se sochou Víry. Jde o kamenickou práci z r. 1860. Kostel sv. Havla je sice kostelem farním, avšak farnost Skalsko je dlouhodobě administrována ex currendo farností Mšeno. Nedělní bohoslužby se zde konají dvakrát do měsíce.