Zámek nechal vybudovat ve 2. polovině 80. let 19. století kníže Jan II. z Lichtenštejna. V rámci I. pozemkové reformy přešel zámek v polovině 20. let 20. století do státní správy a po konfiskaci majetku Lichtenštejnů v roce 1945 definitivně do majetku státu. Dnes ho vlastní podnik Lesy ČR.
Hlavní obrázek místa
© Dušan Dohňanský 07/2018
Obec Landžhot se poprvé připomíná již v roce 1384 jako příslušenství Týnce. Ale vzhledem k tomu, že nikdy nebyl centrem samostatného statku, nevzniklo zde ve středověku žádné šlechtické sídlo. Teprve ve 2. plovině 80. let 19. století kníže Jan II. z Lichtenštejna nechal vybudovat podle plánů architekta Karla Weinbrennera zámek, který kromě pobytu Lichtenštejnů sloužil i ke správě jejich lesů. Ve 20. létech 20. století přešel do státní správy a v roce 1945 po konfiskaci majetku Lichtenštejnů definitivně do majetku státu. Dnes je majetkem podniku Lesy České republiky. Zámek je jednopatrová budova obdélnikového půdorysu, zdobená dřevěným hrázděním a vysokými štíty. Má čp. 145/2.
21.7. 2020
Jihomoravský kraj,  Břeclav  (BV),

Místa v okolí

 Tvrdonice
 Brodské
 Lány
 Pohansko
 Pohansko
 Týnec
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Břeclav
 Stará Břeclav
 Gbely
 kostel sv. Izidora
 Mikulčice
 Mikulčice
 Apollonův chrám
 kaple sv. Huberta
 Nový dvůr
 Lovecký zámeček
 Janův hrad
 Randez-vous
 Chrám Tří Grácií
 Rybniční zámeček
 Velké Bílovice
 Lednice
 Maurská vodárna
 Aloch
 minaret
 Slovácká chalupa
 Šaštín
 textilní manufaktura
 Holíč
 evangelický kostel
 synagoga
 manufaktura
 megalitické kameny
 Obelisk
 loretánská kaple
 kaple sv. Floriána
 větrný mlýn
 Hodonín
 Zámecký mlýn
 Hodonín
 kostel sv. Vavřince
 morový sloup
 Nejdek
 kostel sv. Markéty
Základní informace místa
ID místa: 15089
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 21.7.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama