
Obec Vitějovice leží asi 9 km severovýchodně od Prachatic a 8 km východně od Husince. Tvrziště se nachází uvnitř zástavby obce. Pozůstatky hrádku jsou nejlépe viditelné z volně přístupného areálu školky. Doporučuji fotit o víkendu, kdy tam nejsou přítomny děti a předejdete nedorozumění, které bylo málem osudné nejmenovanému kastelologovi.
p. 2. Sýpka statku je otočena čelem a je opatřena střílnovými okénky a zbytky sgrafit. Statku by se mohl týkat údaj z roku 1378 o vyměření dědičného dvora pro Jaroslava..
V roce 1312 se uvádějí bratři Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic ve službách vyšehradské kapituly "jako lokátoři vesnic v oblasti v povodí Zlatého potoka", kde se obnovovala nejenom těžba zlata, ale i stříbra. Vernéř byl spolu s Bavorem II. ze Strakonic zodpovědný za ochranu obchodní cesty, vedoucí mezi Pasovem, Prachaticemi a Pískem. Bratří byli ve střetu ohledně územních zájmů s klášterem Zlatá Koruna. Spor trval až do roku 1317, kdy s bratry mění Bavor II. ze Strakonic Vítějovice za hrad Pořešín. V roce 1334 dědí Vítějovice Petr z Rožmberka a panství je připojeno v roce 1355 k Helfenburku a je jeho součástí až do prodeje roku 1593. V období, kdy byly Vítějovice v majetku Rožmberků, se objevují drobní šlechtici s přídomkem z Vítějovic. V roce 1378 se uvádí vdova po Medvědovi z Vítějovic. V roce 1378 byl vyměřen dědičný dvůr pro Jaroslava. V roce 1386 se uvádí Přibík z Vítějovic, který byl v rožmberských službách. Po prodeji v roce 1593 se stávají součástí panství Libějovice, kde zůstávají až do roku 1848..