Původně románský kostel z 2. poloviny 12. století byl razantně rozšířen na přelomu 3. a 4. čtvrtiny následujícího věku o transept a presbytář. Úpravy v 18. století přinesly změnu tvaru oken, přístavky na severní straně a jižní předsíň. Obklopen funkčním hřbitovem.
Příjezd do Blanice je možný po místní komunikaci, která odbočuje ze silnice II/141 na výšině jižně od Bavorova. Parkování je možné u kostela bez omezení. Železniční zastávka Blanice na trati Číčenice - Volary se nachází asi 400 m jižně od vsi, je ale nutné přejít na druhý břeh Blanice po železničním mostě a dále jít po polní cestě (celkem asi 800 m). Autobusová zastávka se nachází na výše zmíněném rozcestí asi 600 m západně od kostela (zejména ve volných dnech jen několik málo spojů). Kostel je jen minimálně využíván, o konání bohoslužeb a tím možnosti navštívit interiér je třeba se informovat na přiloženém kontaktu.
Ivan Grisa, 30.4. 2011
Z původního románského kostela z 2. poloviny 12. století se zachovaly obvodové zdi plochostropé lodi se západní tribunou a věží, vloženou do jihozápadního rohu. Kolem poloviny 13. století byl vytvořen dnešní jižní portál lodi. Pravděpodobně ve dvou etapách, z nichž druhou lze datovat do let 1385–1390, byl románský závěr nahrazen mohutnou příčnou lodí a pravoúhlým presbytářem. Všechna pole uzavírají křížové klenby. Stavebníky byli Jan z Rožmberka a Eliška Rožmberská z Haslachu, provádějící stavitel pracoval současně na farním kostele v blízkém Bavorově (viz samostatné heslo). Současná podoba kostela je výsledkem nepříliš výrazných úprav na přelomu 17. a 18. století. Ty přinesly především změnu tvaru většiny oken obou částí kostela, přístavby sakristie na severním boku presbytáře, jižní předsíně a provozního prostoru hřbitova na severu lodi. Z té doby pochází rovněž většina vnitřního zařízení a horní část věže. Kostel obklopuje…
číst dále
Ivan Grisa, 30.4. 2011
dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 1., Academia 1977 a D. Líbal: Katalog gotické architektury v ČR do husitských válek, Unicornis 2001