Turistické cíle v okolí obce Záboří

Rekonstrukce bývlého přemyslovského hradiště ranného středověku 10. - 13. století na vrchu sv. Ján v památkové zóně v Netolicích. První zmínka o netolickém hradě pochází z Kosmovy kroniky v roce 981.

Hradiště z pozdní doby bronzové podkovovitého tvaru nad levým břehem Vltavy u Hluboké nad Vltavou. Hradiště patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Litoradlice a Hradec u Dobřejovic). Sporadické nálezy na hradišti. Zachovány terénní náznaky, zvláště mohutné valy a příkopy.

Zachovalý barokní kamenný dvouobloukový most s plnými parapetními zídkami z r. 1724. Na mostě socha sv. Jana Nepomuckého, v r. 2019 zrestaurována, spolu sní i most. Již neslouží k původnímu účelu, neboť stojí na staré cestě na obec Pištín, která se již nepoužívá. Kulturní památka. Volně přístupný.

Středověké vladycké sídlo ze 14.století (původně Malá Krasejovka - 1. zmínka v r. 1401 - Petr z Krasejovky) a pozdější svobodnický dvůr (rod Bartochů) a od r. 1668 panský čtvercový dvůr v režii vrchnosti - Eggenbergů a Schwarzenbergů - (úpravy z 18. a 19. století). Penzion a restaurace.

Hrad asi stával na nevysokém ostrohu na jižním konci města. První písemný doklad o hradu je z r. 1334. Hrad vystavěl nejspíš Bavor III. ze Strakonic. Hrad byl patrně již ve druhé pol.14. st.opuštěn a zanikl, takže po něm nejsou žádné stopy.

Biskupská rezidence, původně piaristická kolej založená roku 1761 původně v měšťanském domě, od roku 1769 sídlící v nové budově. Od roku 1785 zde sídlí českobudějovické biskupství.

Dobře zachované příkopy a valy hrádku Boršov nad Vltavou v blízkosti vsi Zahorčice.. Historické prameny se o boršovském hrádku výslovně nezmiňují. V roce 1261 je ale jmenován Albert z Boršova a poté i jeho bratr Beneš z Boršova.

Archaická kamenná sloupková boží muka byla postavena v roce 1630 na paměť morové nákazy. Mimořádná ukázka božích muk s přežívajícím pozdně gotickým tvaroslovím. Umístěním v otevřené návsi plní urbanistickou funkci pro náves i intravilán celé obce. Památkově chráněná.

Zděná omítaná hranolová boží muka na čtvercovém půdorysu, ve vrcholu s prázdnými nikami na všech stranách. Krytá stanovou stříškou s prejzy. Ve vrcholu kovový křížek. Datování nezjištěno.

Sloupková boží muka zřejmě z roku 1692 mezi domy čp. 961 a 962 na Pražské třídě. Z hranolového soklu vyrůstá toskánský sloup zakončený profilovaným abakem a kaplicí se stříškou a dvouramenným tepaným křížkem. Památkově chráněná.

Historicky velmi cenná pozdně gotická boží muka z počátku 16. století patří do souboru drobných sakrálních staveb v okolí Netolic (Babice, Mahouš, Podeřiště). Jsou dávána do souvislosti s morovou epidemií z roku 1521, byla vztyčena jako prosba za odvrácení nemoci či jako poděkování za záchranu.

Zděná pilířková boží muka, na rozcestí, na mírně vyvýšeném místě. Silně šikmý podstavec nese štíhlý hranolový dřík, nad římsou je kaplička se čtyřmi zasklenými segmentovými nikami (v nich drobné novodobé sošky). Vrcholí dvouramenným jetelovým křížkem. Z 1. poloviny 19. století. Památkově chráněná.