
Ves Údraž je prvně písemně doložena r. 1469 a v současnosti je místní částí obce Albrechtice nad Vltavou. Žije tu asi 120 obyvatel. Vsí prochází severojižním směrem silnice II/138 od Zvíkovského Podhradí přes Albrechtice nad Vltavou do Temelína. Místní tvrz stojí u č. p. 1 na západním okraji vsi a je od r. 1958 zapsána do seznamu kulturních památek ČR.
Přízemí je přístupné od západu pravděpodobně nepůvodním barokním portálem. Dnes ho tvoří tři místnosti, z čehož dvě jsou původně renesanční s valenými klenbami, třetí má prostý dřevěný strop. Z prostřední místnosti vede schodiště do prvního patra. V prvním patře jsou místnosti dvě, na jižní straně téměř čtvercová renesanční místnost s výsečovou klenbou, v místnosti jsou patrná jak zazděná původní okna, tak v jihovýchodní částí zazděný pravděpodobně vstup na prevet, v jihozápadním rohu zazděné místo po krbu. V místnosti se pravděpodobně nachází původní dlažba. Vstup do místnosti tvoří raně renesanční portál. Patrně šlo o nejluxusnější místnost tvrze a sloužila k bydlení panstva. V druhé místnosti je patrná stopa po zbourané příčce oddělující schodiště od severní místnosti..
V roce 1484 se zmiňuje Bareš z Údraže, který vlastnil manský dvůr v Klukách. Později se Údraž dostává do majetku vladyků z Kestřan, kteří se píšou jako Údražští z Kestřan. První se objevují bratři Ctibor a Bohuněk z Kestřan a v Údraži uvádění v letech 1505 a 1515, ale Ctibor se uvádí v roce 1517 seděním v Humprechticích. Pravděpodobně Bohuněk si nechává v první třetině postavit horní tvrz. Jako majitel dalšího dílu Údraže je v roce 1534 uváděn Mikuláš Rendl z Úšavy. Zároveň uvádí jako majitele Ctibora staršího z Kestřan a Údraže a jeho synovce Ctibora mladšího, syna Bohuňka. Ctibor mladší je uváděn v roce 1543 v zemských deskách jako majitel a dědic tvrze, poplužního dvora a celé vsi. V roce 1570 Ctibor mladší z Kestřan a Údraže prodává dva dvory v Údraži Petru Vokovi z Rožmberka. Po Ctiborově smrti v roce 1585 je majetek rozdělen mezi jeho čtyři syny: Jana, Petra, Zachariáše a Bohuslava. Nejstarší z bratrů Jan se nechává v roce 1586 vyplatit za svůj díl, ale vymiňuje si, že bude držet jeden z údražských dvorů. K dílu nejmladšího bratra Bohuslava nepatřila tvrz. Jeho díl dědí Zachariášův syn Ctibor řečený mladší. Tento díl přechází v roce 1615 na Zdeňka z Komárova, stavitele dolní tvrze. Po roce 1588 vlastní Zachariáš už tři čtvrtiny panství, o Petrovi už dále není žádná zmínka. Po smrti Zachariáše kupuje v roce 1594 zadlužené panství nejstarší z bratrů Jan. Jan Údražský z Kestřan prodává v roce 1602 dvůr v Krči. V roce 1612 dává své manželce Markétě ze Suché Jiroušovský dvůr v Údraži. Po jeho smrti v roce 1615 dědí panství Ctibor starší Údražský z Kestřan. Pro Ctiborovu účast ve stavovském povstání mu dle soudu z roku 1623 měla být zkonfiskována třetina majetku, ale nakonec mu bylo povoleno se vyplatit. Dle A. Sedláčka bylo důvodem této blahovůle jak to, že by se pro zpustlé panství těžko hledal kupec, tak Ctiborův příslib, že přestoupí na katolickou víru. Po jeho smrti se panství ujal jeho strýc Jan Údražský z Kestřan, po roce 1649 pak vdova Magdalena Virginie, rozená Lipovská z Lipovic. Její syn Jan František Údražský z Kestřan v době, kdy se stal plnoletým, dosáhl u české komory uvolnění záboru části statku jako důsledek stavovské války v roce 1668 a o dva roky později prodává své matce tvrz s pivovarem, dvorem a vsí. V roce 1681 prodává Jan František Údražský, zastupující zde svoji matku, část obce s tvrzí obci Nového Města pražského. Ta druhou část koupila už v roce 1680. Spojené panství v roce 1711 kupuje kníže Adam František Schwarzenberg a připojuje k panství Chřešťovice..