
Město Písek ve stejnojmenném okrese má téměř 30 000 obyvatel. Je známé především zdejším hradem a nejstarším dochovaným kamenným mostem v České republice. Na rohu Alšova náměstí a ulice Ningrova stojí historický městský dům č.p. 85 s empírovým průčelím, v němž je od roku 1970 Městská knihovna. Interiér domu je tedy alespoň zčásti přístupný v návštěvní době knihovny. V gotickém sklepě s valenou klenbou má knihovna klubovnu. Od roku 2019 je většina knihovny přestěhovaná do větší budovy bývalé školy J. A. Komenského č.p. 75-77, která stojí taktéž na Alšově náměstí.
85 v jihozápadním rohu špalíčku je podsklepená dvoupatrová obdélná stavba s delší osou přibližně ve směru sever-jih. Nejvyšší podkrovní patro se nachází pod sedlovou, na severní straně zvalbenou střechou. Krytina střechy je z pálených tašek. Hlavní jižní průčelí domu se zděným rokokovým střešním štítem a atikou je na straně Alšova náměstí. Boční západní průčelí domu stojí v ulici Ningrova. Na severní straně na něj navazuje dům č.p. 159. Terén zde stoupá k jihovýchodu. K vyrovnání sklonu má dům polozapuštěný trojtraktový klenutý sklep. V taktéž trojtraktovém přízemí se dochovaly některé původní plackové klenby a dvojice gotických portálů. Západní průčelí je šestiosé, v jeho středu je mělký rizalit. Podkrovní patro má čtyři novodobé vikýře. Jižní průčelí je pětiosé. Obě slepá krajní okna ve střešním štítu zasahují do atiky. Ve střední ose se nachází široký segmentový vstupní portál s odrazníky a šambránou. Podezdívka důsledkem stoupajícího terénu dvakrát mění výšku. Druhá změna výšky je po obou stranách portálu. V podezdívce jsou ventilační otvory sklepů. Přízemí jižního průčelí má v omítce armování, přízemí západního průčelí má vodorovné pásy. Od prvního patra je přízemí odděleno lehce profilovanou kordonovou římsou. Mezi ní a mohutnou profilovanou korunní římsou jsou na jižní straně jednotlivé a sdružené toskánské pilastry. Korunní římsa je zde krytá prejzy, nad okny je segmentově zvlněná, nad středním oknem je dvojboce zalomená. Okna v přízemí mají šambrány, okna v prvním patře štukové orámování a profilované parapetní římsy. Okna na jižní straně prvního patra mají navíc s výjimkou středního okna profilované segmentové nadokenní římsy. Nad středním oknem je vodorovná římsa a kartuše s monogramem MP. Střešní štít je rozdělen na dva obdélné díly odlišné délky s vrcholovým segmentovým tympanon a vázou. V omítce má vodorovné pásy. Delší spodní díl štítu s okny korunují na obou koncích balustrády s vázami. Nad okny jsou vodorovné nadokenní římsy. Horní díl štítu má na bocích pilastry s vázami. Pod tympanonem je v omítce čtvercový rám s oknem podkroví a korunní římsou..
Prvním známým majitelem byl v roce 1407 písecký konšel a později rychtář Materna. Po jeho smrti v něm žila jeho vdova Ela, která v roce 1420 z Písku odešla. Dalším majitelem byl jejich zeť Mikuláš. Majitelé se pak střídali. V roce 1786 jej od Anny M. Beránkové koupil Antonín Pátek. Patrně Matouš Pátek provedl na přelomu 18. a 19. století přestavbu domu, který v té době získal dnešní empírové průčelí. Na Matouše Pátka upomíná na fasádě domu monogram MP. Pátkovi jej vlastnili hluboko do 19. století. V letech 1968-1970 byla provedena rekonstrukce podle projektu ing. arch. Rudolfa Kristiána pro účely tehdejší okresní, dnes městské knihovny. Od roku 1958 je dům na seznamu kulturních památek. Od roku 1990 je součástí městské památkové zóny..