Hradišťský vrch
© Bohumír Kapoun 04/2022
První písemná zmínka o vesnici Hradiště pochází z r. 1389. Ves byla 1. července 1964 začleněna do města Písek a tvoří jeho západní část. Zástavbu tvoří většinou rodinné domy, do nichž zasahuje i panelová výstavba. V důsledku toho má Hradiště více než 2000 obyvatel. Název dostalo podle hradiště z doby bronzové, které bylo lokalizováno na Hradišťském vrchu (478 m n. m.) severně od vsi. Na vrchol Hradišťského vrchu nevede značená turistická stezka, pouze neznačené lesní cesty.
Hradiště u Písku je pravěké hradiště na západním okraji města Písek. Vrch byl osídlen v několika obdobích pravěku, ale hradiště na něm vzniklo nejspíše v mladší době bronzové. Jeho pozůstatky jsou od r. 1958 chráněny jako kulturní památka.
Dvojdílné hradiště z doby bronzové se nachází ve strategické poloze na vrcholu zalesněného kopce obtékaného ze tří stran řekou Otavou. Skládá se z lichoběžníkovité akropole se zaoblenými nárožími, ke které se na severozápadě připojuje menší obdélné předhradí. ...Hradiště na vrcholu Hradišťského vrchu je příkladem strategicky situovaného opevněného mocenského centra ovládajícího širší okolí. Těžiště jeho využívání můžeme na základě množství archeologických nálezů položit do knovízské kultury v mladší době bronzové, kdy patrně dosáhlo nadregionálního významu, neboť osidlování výšinných poloh ani budování opevněných sídlišť nebylo v tomto období obvyklé. Fortifikace hradiště nebyla dosud přesně datována, na základě analogií bylo však opevnění zbudováno nejspíše na přelomu starší a střední doby bronzové nebo až v době halštatské..
Hradiště objevil v 70. letech 19. století mineralog August Krejčí, který také spolu s Augustem Sedláčkem v letech 1923–1924 provedl jeho první výzkum. V období let 1923–1925 hradiště prozkoumal Bedřich Dubský, který upozornil na existenci dvou předhradí a jako první datoval dobu založení hradiště do mladší doby bronzové. ...Později zde vedl archeologické výzkumy ještě v letech 1943 a 1951. V r. 1947 hradiště zkoumal Josef Maličký a v letech 1959–1964 Jiří Fröhlich a Jan Michálek, kteří získali keramiku datovanou do střední doby bronzové a čepel z mladšího paleolitu. Poslední archeologický výzkum zde v r. 1979 provedl Peter Braun. Pozdější výzkumy byly prováděny nedestruktivními metodami a nelegálně pomocí detektorů kovů. Přítomnost lidí na Hradišťském vrchu je doložena v několika pravěkých obdobích včetně střední doby laténské. Přestože vznik opevnění nebyl datován, předpokládá se, že fortifikace byla vybudována na rozhraní střední a mladší doby bronzové. V tehdejší době bylo zdejší hradiště jediným v celých jižních Čechách a zároveň největším hradištěm doby bronzové v oblasti. Opevnění hradiště od středověku sloužilo jako zdroj stavebního materiálu, a proto se dochovalo ve špatném stavu. V některých úsecích je patrné jen jako terénní hrana. Celková délka původní hradby akropole měřila 620 m a ohraničovala plochu o velikosti 2,6 ha. Místy je patrný kamenitý val a pouze na západní straně je patrný mělký příkop. Na akropoli na severozápadní straně navazovalo předhradí s obvodem 485 m a plochou 2 ha. Jeho opevnění se dochovalo jen zlomkovitě a v místech mladších jámových lomů zcela zaniklo. V r. 1979 byly zdokumentovány příčné valy v jihozápadním předpolí akropole. Valy vysoké řádově desítky centimetrů jsou dlouhé 8-30 m a vzdálenost mezi nimi je okolo 5 m. Celkově člení prostor v délce 340 m..
|
Přihlášení |
