
Zbytky tvrze se nacházejí v malé osadě Tourov – dříve Taurow, Tourová, Turové atd. (dnes místní část města Bavorova), a to přibližně v centru bývalého dvorce, který byl její součástí a který je dnes rozparcelován na několik samostatných čísel popisných. Podle některých zdrojů stála tvrz (další, příp. předchůdce ?) v místech statků č.p. 1, 2 a 3.
Osada Tourov leží nedaleko hradu Helfenburk, se kterým často sdílela stejný osud.
Sedláčka se uvádí r. 1387 jistý Hynek z Tourového, který ves "Tourový" vložil k věrným rukám Jindřichovi z Rožmberka, aby se na ni nemohlo sáhnou právem královské odúmrti. R. 1414–1415 se po Tourově píše Hrzek, známý regionální odpůrce husitství, který byl předkem rodu Budkovských z Budkova. R. 1452–1454 se připomínají Petr a Jan z Tourového. R. 1468 se Jan poprvé uvádí s příjmím Želízko. Ves Tourov však byla již před tím rozdělena mezi několik dalších drobných vlastníků. Několik lidí ve vsi patřilo např. Václavovi Vláškovi z Miloňovic, který byl ve službách Rožmberků jako purkrabí na hradě Helfenburk. Tu část vsi pak snad držel r. 1516 Hynek z Dráchova seděním v Tourovém. Jeho potomci Jindřich a Beneš prodali popluží a dvůr kmetcí Šimonovi z Javornice. Ladislav Želízko v letech 1515–1518 a Václav v r. 1526 byli ve službě Rožmberků jako purkrabí na Helfenburku. Jeden z nich prodal svůj díl vsi k panství Helfenburskému. Od té doby zdejší tvrz pravděpodobně neplnila rezidenční funkci a byla postupně adaptována na venkovské stavení. Ještě v polovině 20. století budova tvrze stála, dnes se však již nachází v ruinách. Po Tourově se před třicetiletou válkou psal také rod Štěpánků z Tourového (drželi dvorec č.p. 2), ze kterého pocházel děkan Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Tomáš Štěpánek (ca 1670–2. 9. 1749), povýšený do českého rytířského stavu r. 1748. Někteří členové rodu se od přelomu 18. a 19. století vyskytovali v obci Kloub (dnes Pohorovice-Kloub, okr. Strakonice), kde drželi část svobodného tzv. "Kdanského dvora"..