Původně tvrz byla poprvé zmíněna r. 1601, kdy byl majitelem Mareš Čejka. Zůstala patrová budova s klenutými prostory v přízemí, podsklepená bašta. R. 1712 přestala sloužit jako šlechtické sídlo, později zde byla sýpka. Dnes je soukromým majetkem.
Hlavní obrázek místa
pohled od jihovýchodu
© Pavel Zany Komárek 10/9/2004
Ves Brloh a její majitelé jsou známi až od poloviny 14. století (Diviš z Brloha 1359 - 1397, Petr z Brloha 1400 - 1406). Téměř až do konce 16. století patřil Brloh rytířské rodině Záborských z Brloha, kteří žili střídavě také na Oseku. Kromě zmínky o Janu Oceském z Brloha z r. 1529 víme o jednotlivých majitelích statku jen málo. Před r. 1589 získal statek Mareš Čejka z Olbramovice. O tvrzi v Brlohu je náhodná zmínka až z r. 1601, kdy Mareš Čejka na svém statku pojistil věno své manželky Doroty z Řenče. Jejich syn Vilém Čejka stál na straně odbojných českých stavů v . 1618 - 1620, a proto mu byl majetek po Bílé hoře zabaven a Brloh prodán r. 1622 Albrechtu Benedovi z Nečtin. Od něho pak koupil statek r. 1633 Mikuláš Deym ze Střítež a připojil jej k panství Drhovle. Mikulášův vnuk Václav Ignác Deym prodal r. 1696 Brloh se dvěma dvory, pivovarem a částí Dobešic hraběti Františku Mikuláši Morzinovi. Od hraběte Karla Josefa Morzina získala r. 1712 Brloh a Drhovli hraběnka Antonie Josefa Černínová. Od té doby měl Brloh společné majitele s Drhovlí. Bývalá tvrz stojí na západním okraji obce Brlohu, kde uzavírá rozlehlý hospodářský dvůr. Od západu bývala chráněna dnes již neexistujícím rybníkem, na severní straně zdí, na jejíchž obou koncích byly patrové vížky (bašty). Z nich se Zachovala pravá, podsklepená, zatímco levá byla pravděpodobně na konci deymovské držby statku z poloviny zbourána a upravena jako výklenek v kapli Narození P. Marie, přistavěné k tvrzi. Po připojení brložského statku k nedalekému drhovelskému panství (r. 1712) přestala tvrz sloužit jako šlechtické sídlo a později byla používána jako sýpka. Je to patrová budova obdélníkového půdorysu s klenutými prostorami v přízemí. Tvrz je dnes v soukromeém držení a je veřejnosti nepřístupná
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, 1986 (doplněno redakcí hrady.cz), 12.9. 2004

Půdorys místa

půdorys
© Petr Chotěbor (in Encyklopedie českých tvrzí, díl 1 A-J, ARGO, Praha 1997)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihočeský kraj,  Písek  (PI), Drhovle

Místa v okolí

 Petrovice
 Drhovle
 Šamonice
 Velký Kamýk
 Osek
 Kbelnice
 Kožlí
 židovský hřbitov
 křížová cesta
 děkanství
 kostel sv. Martina
 radnice
 mariánský sloup
 Čížová
 Štěkeň
 Kestřany
 Sedlice
 vojenský hřbitov
 Řepice
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 Kamenný most
 Škvořetice
 Písek
 Strážovice
 dům U Koulí
 radnice
 sladovna
 městské opevnění
 Vráž
 kaple sv. Anny
 železný most
 synagoga
 kamenný most
 kostel sv. Vavřince
 Putim
 Cerhonice
 kostel sv. Václava
 masné krámy
 Husův sbor
 mariánský sloup
 kostel sv. Markéty
 Čekanice
 Strakonice
 Mladějovice
 Mladějovice
 zemský hřebčinec
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
 Buzice
 Cehnice
 židovský hřbitov
 Karlov
 Jarník
 Bratronice
 Střela
 kostel sv. Jiljí
 Střela
 Kosatínský viklan
 parostrojní lihovar
 kaplanka
 mariánský sloup
 Blatná
 stará radnice
 socha sv. Floriana
 kaple Božího hrobu
 Drahonice
 Boudy u Čimelic
 Vintíř
 Varvažov
 Záboří
 Varvažov
 kostel sv. Kateřiny
 Božovice
 Pětnice
 Ženatý dub
 katovna u Nymburských
 Červený Újezdec
 kaple sv. Anny
 Klokočín
 kostel sv. Linharta
 boží muka
 Hoštice u Volyně
 Tálínský rybník
 Kbíl
 Zvíkov
 Myšenec
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Havla
 Tchořovice
 Protivín
Základní informace místa
ID místa: 2573
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 12.9.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

reklama