sladovna

Právovárečný měšťanský pivovar
První obecní pivovar byl v prostorách hradu zřízen v roce 1517. V letech 1862–64 zde byla vybudována sladovna, která sloužila do roku 1973. V letech 2000 – 2008 celková rekonstrukce, dnes kulturní centrum zaměřené na výtvarnou tvorbu pro děti.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 05/2009
Královské město Písek mělo od středověku řadu privilegií, mimo jiné i právo várečné. V roce 1327 udělil Jan Lucemburský mílové právo, což znamenalo, že ve vzdálenosti jedné míle nebo dvou hodin pěší chůze od města se nesmělo vařit pivo a lidé v tomto okruhu si jej byli nuceni kupovat z Písku. První obecní pivovar byl v Písku zřízen v roce 1517 v zadní části královského hradu a měšťané vařící pivo se sdružili do spolku Právovarečné měšťanstvo. Kolem roku 1625 nechal zástavní majitel města Martin de Hoeff Huerta vybudovat na jižní straně hradu modernější pivovar. V 17. a 18. století mu kromě zbylých „domácích“ pivovárků konkuroval i pivovar obnoveného dominikánského kláštera. V roce 1728 město Písek zřídilo pivovar také v blízké Putimi, kde se vařilo pivo pro deputátní účely a vesnické hospody. Pivovar v hradním areálu fungoval do roku 1880, poté byl přenesen do Hradišťské ulice a zmodernizován. V letech 1862–64 byla v prostoru uvolněném po zřícení poslední hradní věže vybudována sladovna. V 80. letech 19. století byly postaveny nové hvozdy a tzv. úřední dům. Od této doby již sladovna nebyla výrazně stavebně měněna a svému účelu sloužila téměř 100 let. Za druhé světové války se zde skladovalo obilí pro německou armádu, po osvobození zde byli ubytováni ruští vojáci. Písecký pivovar využíval sladovnu do roku 1953, potom slad odebíral pivovar Protivín a později národní podnik Jihočeské pivovary. V roce 1973 byl provoz sladovny ukončen a budova sloužila jako sklad. Od roku 1995 je areál ve vlastnictví města, které nechalo provést v letech 2000 – 2008 celkovou rekonstrukci interiérů a exteriéru této technické památky. Dnes slouží jako kulturní centrum, jsou zde expozice zaměřené na výtvarnou tvorbu pro děti – stálá expozice píseckého rodáka Radka Pilaře a expozice "Po stopách ilustrace" zaměřená na ilustraci dětské knihy.…  číst dále
Milan Caha (zdroj: www.pivovary.info, www.sladovna.cz), 4.6. 2009
okruhy, vstupné

Vstupné do objektu Sladovny je 40 Kč, zlevněné vstupné 20 Kč, rodinné (2 + 3) 100 Kč a děti do 6 let zdarma. Od prosince 2008 vstup s průkazem Asociace muzeí a galerií zdarma. Vstup na akce a workshopy viz stránky o.p.s. Sladovna.

4.6. 2009

Jihočeský kraj,  Písek  (PI), Písek

Místa v okolí

 Písek
 radnice
 městské opevnění
 dům U Koulí
 Kamenný most
 synagoga
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 zemský hřebčinec
 vojenský hřbitov
 Jarník
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Vavřince
 Putim
 kamenný most
 železný most
 Velký Kamýk
 Velký Mehelník
 Čížová
 Kestřany
 Drhovle
 Vráž
 Tálínský rybník
 kostel sv. Jiljí
 Klokočín
 Červený Újezdec
 Brloh
 Šamonice
 Myšenec
 Chřešťovice
 kostel sv. Havla
 Božovice
 Podolsko
 kostel sv. Linharta
 Mladějovice
 boží muka
 Štěkeň
 Mladějovice
 Kožlí
 Petrovice
 Kbelnice
 Údraž
 kaple sv. Anny
 Kdanský dvůr
 Drahonice
 hřbitov
 Cehnice
 Osek
 židovský hřbitov
 Protivín
 Vysoký Kamýk
 Cerhonice
 Skočice
 židovský hřbitov
 Varvažov
 kostel sv. Kateřiny
 Varvažov
 Zvíkov
 Karlov
 Strážovice
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
 Újezdec
 Sedlice
 Škvořetice
 návesní kaple
 Chvalešovice
 kaple Dobrá voda
Kontaktní informace
Sladovna Písek o.p.s.
Velké náměstí 113
397 01 Písek
Tel: 389 600 761
http://www.sladovna.cz
info@sladovna.cz
Základní informace místa
ID místa: 7855
Typ místa: technická památka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 4.6.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama