Kostel založen patrně ve 12. století. Na konci 13. století byl románský kostel přestavěn goticky. O bazilikální trojlodí byl rozšířen v letech 1360-70. V letech 1859-60 byl upraven v novogotickém slohu a rozšířen.
Kostel sv. Jakuba Většího vítá v Nepomuku každého, kdo přijíždí po cestě od Plzně. Nachází se na kraji města za Špitálským rybníkem na ostrohu uzavírajícím ze západu Přesanické náměstí, plácek obklopený vesměs památkovými objekty – arciděkanstvím, barokní školou či bývalou rychtou. Sousední městský špitál z roku 1699 byl bohužel zbořen v 60. letech kvůli rozšíření silnice od Plzeň. Pokud po ní přijedeme zaujme nás nevysoká gotická válcová bašta se střílnami opatřená malovanou rustikou, jeden z pozůstatků chrámového opevnění. Budova kostela, tyčící se nad ní, odhaluje z této strany gotické bazilikální trojlodí, za kterým vykukuje barokní zvonice s typickou cibulí, postavená nezvykle v ose presbyteria. V interiéru, který zaujme strohými těžkými tvary burgundské gotiky, se kromě (pro gotické cisterciácké kostely typických) terakotových tvarovek, tvořících žebra klenby a ostění oken, renesančních nástěnných a stropních maleb dochoval také mramorový náhrobek Ladislava ze Šternberka z roku 1566. Další náhrobníky ze 16.–18. století, původně umístěné v podlaze kostela, se nyní nacházejí po obvodu ohradní zdi, na jejíž severní straně se nalézá v novodobé výklenkové kapličce také socha Madony z roku 1688, původně stojící před Zelenohorskou poštou.
12.2. 2006
Kostel založili mniši z Nepomuckého cisterciáckého kláštera již v polovině 12. století. Vzhledem k zdejším zlatým dolům byl zasvěcen sv. Jakubovi, patronu horníků. Na konci 13. století byl původní románský kostel, z něhož se zachoval portál na jižní straně dnešního presbyteria, přestavěn ve stylu rané burgundské gotiky. O bazilikální trojlodí byl rozšířen v letech 1360-70. Na počátku 80. let byla jako náhrada starší zvonice postavena v ose presbyteria věž zakončená střechou s cibulí. V 80. letech 16. stol. bylo zařízení kostela zničeno Ondřejem ze Šternberka. Prameny se ovšem rozcházejí v motivu tohoto činu. Šlo o kalvínskou „očistu od model“ nebo o „záchvat choré mysli“? V roce 1786 byl kostel v rámci josefinských reforem odsvěcen a až do roku 1857 sloužil jako sýpka a sklad. V letech 1859-60 byl zásluhou krajského hejtmana rytíře z Putzlacheru a majitelky panství kněžny Vilemíny…
číst dále
12.2. 2006
Kostel je v současné době přístupný pouze v době konání mší (cca 2x týdně).
12.2. 2006
Dle pověsti se okna kostela sama od sebe rozsvítí tajemným světlem vždy, když má zemřít příslušník rodu Šternberků. Rozsvítí-li se pravá strana chrámu odejde na věčnost muž, rozsvítí-li se levá tak žena.
12.2. 2006