
Propast a zatopené jeskyně zdaleka nejsou jedinými krasovými jevy v okolí, přímo u propasti je mnoho tzv. závrtů.
Od propasti je také malebný výhled na okolní krajinu. Horizont na jedné straně ohraničuje Hostýn a Kelečský javorník, na druhé zas Beskydy.
Poněkud bezedné. Hloubku této propasti se totiž dosud nepodařilo zjistit, najít dno se několikrát pokoušeli potápěči, i dálkově ovládaný robot (ten se však se v hloubce 205 m zapletl mezi potopené stromy). Dosud největší změřená hloubka dosahuje 404 m, nebylo však dosaženo dna. Vzhledem k mocnosti zdejších vápenců by mohla podle mínění mnoha odborníků dosáhnout hloubky i přes 800 m!.
Její dno zatím nebylo nalezeno, existují jen dohady o její hloubce. Propast se nachází nedaleko autokempinku asi 2 km. pěší turistickou cestou do většího kopce. Cesta je dobře značená. Přístup k propasti je jen na její okraj, jinak je nepřístupná. Také se zde nachází bývalý hrad Svrčov, ze kterého zbyly jen valy a pozůstatky zdí. Je zde krásná vyhlídka na okolí..
Její celková hloubka je min. 289,5 m; tento údaj se skládá z hloubky suché části propasti a jezírka na jejím dně. Jícen propasti je hluboký 69,5 m, jezírko je hluboké min. 220 m (změřeno r. 2006), ovšem při měření zatím nebylo dosaženo dna jezírka. Podle odhadů odborníků, vycházejících z teploty a chemického složení vody, by mohlo být jezírko hluboké až 800 m. Propast nevznikla na rozdíl od většiny jiných krasových útvarů působením vody prosakující zhora, ale silnými výrony termálních minerálních pramenů z hlubin. V podvodní části propasti jsou vzácné „gejzírové krápníky“ (tvar sopky s kráterem), které se vytvořili při tryskání vody. Součástí propasti je jeskyně „Suchá rotunda“, ležící nad hladinou vody.
Hospodaření ho valně nezajímalo, a když docházely peníze, vydal se se svými zbrojnoši dolů k řece, kde vedla obchodní cesta, po které často cestovali kupci se zbožím, penězi nebo nějací pocestní. Rytíř a jeho skupina je nemilosrdně obírali, a tak se jim dobře vedlo na cizí účet. Mnoho let tak hospodařili, a stali se postrachem všech dobrých lidí. Jednou, když se zase vraceli z loupežné výpravy, propadla se se strašlivým lomozem pod rytířem i celou jeho skupinou zem. Marně křičeli o pomoc, troubili na roh. Propadl se i hrad a na místě je do té doby propast, dnes známá jako Hranická. Vypráví se, že duch rytíře, kterého postihl spravedlivý Boží trest, nenalezl pokoje, a za velmi bouřlivých nocí se prohání kolem propasti na divokém koni soptícím oheň; hledaje svůj propadlý hrad. Také prý z propasti vždy jednou za rok, na Štědrý večer, zní zvuk zvonu, prý z hradní kaple..