
Lokalita tvoří konec táhlého ostrohu, zakončeného skalnatým srázem. Původní úzký šíjový příkop oddělující hrádek od stoupajícího terénu, stejně tak jako čelo lokality, byly v minulosti poškozeny, respektive poničeny stavbou lesní silnice. Přední pahorek o rozměrech asi 20 x 9 m převyšuje zbytek lokality o cca 5 m. Stávala na něm patrně obranná věž, která tvořila zároveň štít pro malé nádvoří za ní. To bylo asi 25 m dlouhé a obsahovalo objekty nutné pro provoz hrádku. Do tohoto nádvoří se vcházelo patrně po terénním stupni na severním úpatí čelního pahorku. Na západě je hrádek ukončen drobnou srovnanou plošinou o rozměrech 11,5 x 6 m na níž navazuje již jen skalnatý sráz. Na této plošině se mohl nacházet drobný strážní objekt sloužící ke kontrole pohybu v údolí řeky Odry. Dnes zde stojí vyhlídkový novodobý altán. Pozůstatky zdiva či stopy po zástavbě chybějí. Jen z konfigurace terénních pozůstatků si lze udělat představu o podobě této lokality.
Historie lokality je pravděpodobně velmi stará. Oderský historik Rolleder zařazuje Švédskou skálu do Břetislavovy obranné soustavy proti Polsku v 11. století. Švédská skála (Schwedenfelsen) u Spálova prý sloužila jako opevněný hraniční bod, který měl zabránit, aby nepřátelé, kteří vpadnou od severu údolím Červenky, nemohli táhnout dále na Olomouc. Existenci tzv. železné brány (Landestor), jak se tato opevněná místa nazývala, dokazuje pojmenování zmíněné vyvýšeniny – Brany. Je pravděpodobné, že toto opevnění bylo jen předsunutým pozorovacím a hlásným bodem pro větší obranný hradištní objekt blíže ke Spálovu v polní a lesní trati, která je dodnes nazývána jménem Hradiště. Lokalita hrádku zanikla pravděpodobně požárem. Švédská skála získala své jméno v dobách třicetileté války, kdy bylo okolí Spálova drancováno v letech 1642 – 1650 švédskými oddíly nedaleké fulnecké posádky. Pravděpodobně právě na této skále a jejím okolí (Hradiště) hledalo… číst dále
Dle oderského historika Rolledera je Švédská skála zařazena do Bretislavovy obranné soustavy proti Polsku.
V dobách třicetileté války okolí Spálova drancována švédskými oddíly nedaleké fulnecké posádky, od toho název Švédská skála.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.