Spálov
Zbytek stavby.
© Jan Laurýn, 07/2007
Ke hradu nevedou žádné značené cesty. Trochu náročnější cesta vede od vlakové zastávky Heřmánky. Je nutné za nádražím přebrodit řeku a jít výrazně stoupajícím údolím potoka Bralný. Vpravo nahoře instinktivně zbytky hradu určitě najdete.
Jiný možný přístup je přímo z Heřmánek. Odtud jít po mostě přes řeku ke štěrkovně, kde zabočit doprava na cestu, vedoucí proti proudu Odry. V místech, kde velmi výrazně zahýbá, se na konci zatáčky nachází informační tabule naučné stezky, odtud je již vidět altán v jádře. Místo příliš zbytky hradu nepřipomíná. POZOR! Pokud půjdete z Heřmánek podle již zmíněného přístupu, vůbec nesledujte mapu, tam jsou všechny cesty špatně (alespoň teda u ShoCartu).
Popis lokality hrádku na Švédské skáleTo bylo asi 25 m dlouhé a obsahovalo objekty nutné pro provoz hrádku. Do tohoto nádvoří se vcházelo patrně po terénním stupni na severním úpatí čelního pahorku. Na západě je hrádek ukončen drobnou srovnanou plošinou o rozměrech 11,5 x 6 m na níž navazuje již jen skalnatý sráz. Na této plošině se mohl nacházet drobný strážní objekt sloužící ke kontrole pohybu v údolí řeky Odry. Dnes zde stojí vyhlídkový novodobý altán. Pozůstatky zdiva či stopy po zástavbě chybějí. Jen z konfigurace terénních pozůstatků si lze udělat představu o podobě této lokality.
Archeologické nálezy z lokalityJelikož ani v minulosti nebylo na lokalitě nalezeno žádné zdivo, ani jeho základy, lze předpokládat, že na hrádku mohla být pouze dřevěná opevněná stavba se srubovou hlásnou věží a s palisádami..
Historie lokality a hrádku na Švédské skáleŠvédská skála (Schwedenfelsen) u Spálova prý sloužila jako opevněný hraniční bod, který měl zabránit, aby nepřátelé, kteří vpadnou od severu údolím Červenky, nemohli táhnout dále na Olomouc. Existenci tzv. železné brány (Landestor), jak se tato opevněná místa nazývala, dokazuje pojmenování zmíněné vyvýšeniny – Brany. Je pravděpodobné, že toto opevnění bylo jen předsunutým pozorovacím a hlásným bodem pro větší obranný hradištní objekt blíže ke Spálovu v polní a lesní trati, která je dodnes nazývána jménem Hradiště. Lokalita hrádku zanikla pravděpodobně požárem. Švédská skála získala své jméno v dobách třicetileté války, kdy bylo okolí Spálova drancováno v letech 1642 – 1650 švédskými oddíly nedaleké fulnecké posádky. Pravděpodobně právě na této skále a jejím okolí (Hradiště) hledalo obyvatelstvo se svým dobytkem ochranu před řádícími švédskými žoldáky.
|
Přihlášení |
