Terénní náznaky strážního hrádku považovaného za jeden z opěrných bodů obranné soustavy knížete Břetislava I. proti Polsku. Zničen požárem. Lokalitu na výrazném skalním ostrohu částečně poškodila výstavba dřevěné rozhledny.
Hlavní obrázek místa
Spálov
Zbytek stavby.
© Jan Laurýn, 07/2007
Ke hradu nevedou žádné značené cesty. Trochu náročnější cesta vede od vlakové zastávky Heřmánky. Je nutné za nádražím přebrodit řeku a jít výrazně stoupajícím údolím potoka Bralný. Vpravo nahoře instinktivně zbytky hradu určitě najdete. Jiný možný přístup je přímo z Heřmánek. Odtud jít po mostě přes řeku ke štěrkovně, kde zabočit doprava na cestu, vedoucí proti proudu Odry. V místech, kde velmi výrazně zahýbá, se na konci zatáčky nachází informační tabule naučné stezky, odtud je již vidět altán v jádře. Místo příliš zbytky hradu nepřipomíná. POZOR! Pokud půjdete z Heřmánek podle již zmíněného přístupu, vůbec nesledujte mapu, tam jsou všechny cesty špatně (alespoň teda u ShoCartu).
Jan Laurýn, 10.11. 2007
popis

Popis lokality hrádku na Švédské skále

Lokalita tvoří konec táhlého ostrohu, zakončeného skalnatým srázem. Původní úzký šíjový příkop oddělující hrádek od stoupajícího terénu, stejně tak jako čelo lokality, byly v minulosti poškozeny, respektive poničeny stavbou lesní silnice. Přední pahorek o rozměrech asi 20 x 9 m převyšuje zbytek lokality o cca 5 m. Stávala na něm patrně obranná věž, která tvořila zároveň štít pro malé nádvoří za ní. To bylo asi 25 m dlouhé a obsahovalo objekty nutné pro provoz hrádku. Do tohoto nádvoří se vcházelo patrně po terénním stupni na severním úpatí čelního pahorku. Na západě je hrádek ukončen drobnou srovnanou plošinou o rozměrech 11,5 x 6 m na níž navazuje již jen skalnatý sráz. Na této plošině se mohl nacházet drobný strážní objekt sloužící ke kontrole pohybu v údolí řeky Odry. Dnes zde stojí vyhlídkový novodobý altán. Pozůstatky zdiva či stopy po zástavbě chybějí. Jen z konfigurace terénních pozůstatků si lze udělat představu o podobě této lokality.

Jan P. Štěpánek podle J. Tichánek, Z. Šerý: Šlechtická sídla na Novojičínsku, Butterfly, Opava 2003, 21.11. 2007

Další texty popis
historie

Historie lokality a hrádku na Švédské skále

Historie lokality je pravděpodobně velmi stará. Oderský historik Rolleder zařazuje Švédskou skálu do Břetislavovy obranné soustavy proti Polsku v 11. století. Švédská skála (Schwedenfelsen) u Spálova prý sloužila jako opevněný hraniční bod, který měl zabránit, aby nepřátelé, kteří vpadnou od severu údolím Červenky, nemohli táhnout dále na Olomouc. Existenci tzv. železné brány (Landestor), jak se tato opevněná místa nazývala, dokazuje pojmenování zmíněné vyvýšeniny – Brany. Je pravděpodobné, že toto opevnění bylo jen předsunutým pozorovacím a hlásným bodem pro větší obranný hradištní objekt blíže ke Spálovu v polní a lesní trati, která je dodnes nazývána jménem Hradiště. Lokalita hrádku zanikla pravděpodobně požárem. Švédská skála získala své jméno v dobách třicetileté války, kdy bylo okolí Spálova drancováno v letech 1642 – 1650 švédskými oddíly nedaleké fulnecké posádky. Pravděpodobně právě na této skále a jejím okolí (Hradiště) hledalo…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle J. Tichánek, Z. Šerý: Šlechtická sídla na Novojičínsku, Butterfly, Opava 2003, 21.11. 2007

Půdorys místa

terénní náčrt hradu
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Libri; Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Vývoj událostí místa

  • 11. století

    Dle oderského historika Rolledera je Švédská skála zařazena do Bretislavovy obranné soustavy proti Polsku.

  • 1642 - 1650

    V dobách třicetileté války okolí Spálova drancována švédskými oddíly nedaleké fulnecké posádky, od toho název Švédská skála.

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Spálov

Místa v okolí

 kostel sv. Anny
 Spálov
 zvonice
 Františkův Dvůr
 kostel sv. Ondřeje
 Wesselsky mlýn
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Mikuláše
 Klokočov
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Vavřince
 katovna
 Vítkov
 městské hradby
 Odry
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Jiří
 Vrchy
 kaple sv. Jiří
 Partutovice
 Vikštejn
 Roderichova kaple
 kaple
 kaple
 kostel sv. Mikuláše
 loretánská kaple
 kostel sv. Trojice
 Knurrův dům
 Fulnek
 Hodinová věž
 morový sloup
 Dubová
 Potštát
 Děrné
 kostel sv. Mikuláše
 Puchart
 kamenný most
 Lukavec
 Lom Olšovec
 Polzerova kaple
 vodní mlýn
 radnice
 fara
 kostel sv. Mikuláše
 Soudkova štola
 Kružberk
 Stará Voda
 Jánské Koupele
 zvonice
 větrný mlýn
 kaple
 kostel sv. Jiří
 Bravinné
 Melč
 Kunzov
 Kujavy
 kostel sv. Floriána
 Jeseník nad Odrou
 Vildštejn
 Weisshuhnův kanál
 Kerhartice
 kostel sv. Martina
 Polouvsí
 kaple sv. Anny
 svobodný dvůr
 Jakubčovické šance
 hradiště Obírka
 Šance
 kaple sv. Kateřiny
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
Základní informace místa
ID místa: 4032
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 22.11.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve středočeském kraji, v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les a z něj se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě vytesané do žuly.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

reklama