Hřbitovní kostel byl postaven krátce před rokem 1562, r. 1620 vypálen, v roce 1636 byl prakticky nově postaven Českými bratry. Zchátralý kostel opraven v l. 1740–1747, znovu opraven r. 1884, kdy byl nalezen mramorový náhrobník Anny Hochhauserové z Krásného Dvora († 1617), vezděn do podloubí kostela.
Hlavní obrázek místa
hřbitovní kostel sv. Štěpána
© Tomáš Hubáček, 07/2011
Barokní jednolodní stavba, na východní straně s obdélníkovým presbytářem, na západní s hranolovitou jednopatrovou věží s osmistěnou bání krytou šindelem, stojící na 4 pilířích. Stěny kostela jsou zvenčí oživeny pilastrovými pásy. Mobiliář je převážně rokokový, hlavní oltář rámový s obrazem sv. Štěpána namaloval r. 1885 A. Scheiwel. Obraz Ukřižování v akantovém rámu pochází přibl. z r. 1700. Náhrobník paní Anny Hochhauserové z r. 1617, který kryl hrob (vyloupený za třicetileté války) byl nalezen při opravách r. 1884 a poté byl zasazen do pilíře podvěží. Náhrobník z červeného mramoru o rozměrech 2 x 1 m je rozdělený na dvě půlky; na spodní je allianční znak Hochhauserových a Krásnodvorských, v rozích ozdoben hlavičkami andílků. Ve vrchní půli desky je páskový německo-renesanční ornament a kartuš s nápisem.
Antonín Cechner: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, sv. 39 Politický okres rakovnický, II. díl, E. Poche a tým: Umělecké památky Čech 3, 11.7. 2012
historie

Kostel sv. Štěpána stojí uprostřed hřbitova. Byl postaven krátce před rokem 1562, r. 1620 byl vypálen. V roce 1636 byl prakticky nově postaven Českými bratry. Kvůli nedostatku financí na jeho údržbu však chátral a musel být znovu opraven, k čemuž došlo v letech 1740–1747. R. 1804 zde byla zřízena expozitura, zrušena r. 1823. V roce 1884 kostel znovu vyžadoval důkladnou opravu. Pro neustálé a opakované náklady se město Rakovník zřeklo patronátu nad tímto kostelem a tak sami Senomatští zorganizovali další opravu (nákladem 4000 zlatých). Téhož roku byla při opravách nalezena náhrobní deska Anny Hochhauserové z Krásného Dvora († 1617), manželky někdejšího majitele městečka Václava Hochhausera z Hochhausu. Deska z červeného mramoru původně kryla hrob, který byl vyloupen za třicetileté války. Deska byla r. 1884 vezděna do sloupu v podloubí kostela, kde je dodnes.

Tomáš Hubáček, Soupis památek, ročník 39. Politický okres rakovnický, II. díl (1913), 2.7. 2012

Půdorys místa

půdorys kostela
© Antonín Cechner: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, sv. 39 Politický okres rakovnický, II. díl, Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1913
Obrázek Obrázek Obrázek
Středočeský kraj,  Rakovník  (RA), Senomaty

Místa v okolí

 kostel sv. Vavřince
 smírčí kříž
 Senomaty
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Jiljí
 Pšovlky
 kostel sv. Martina
 Olešná
 kaple sv. Rocha
 pivovar
 Václavy
 radnice
 synagoga
 mariánský sloup
 Samsonův dům
 Vysoká brána
 socha T. G. Masaryka
 kostel sv. Jakuba
 sokolovna
 pivovar
 Kolešovice
 Pražská brána
 dům cisterciáků
 Francouzský kříž
 židovský hřbitov
 Hlavačov
 Hůrky
 synagoga
 kostel sv. Kateřiny
 Trpasličí díra
 Zhoř
 židovský hřbitov
 Hasen-Marterl
 Oráčov
 Krakovec
 kostel sv. Barbory
 Lom Soseň
 socha sv. Floriána
 Všetaty
 kostel sv. Gotharda
 židovský hřbitov
 kostel sv. Markéty
 Husův sbor
 Smrk
 Železniční muzeum
 Dub
 Svatý Hubert
 synagoga
 Žižkovo bojiště
 kaple
 lovecký pomník
 kostel sv. Mikuláše
 Slabce
 kostel sv. Václava
 Plaveč
 kostel sv. Prokopa
 zatopený lom
 Tobiášův vrch
 Krušovice
 kostel Všech svatých
 Strachovice
 Vrbice
 Louštín
 Angerbach u Kožlan
 kostel sv. Václava
 Bílenec
 kostel sv. Víta
 boží muka
 smírčí kříže
 celní kolo
 Zelený Důl
 Chříč
 Šprymberk
 Hluboký
 kostel sv. Vavřince
 Otěvěky
 židovský hřbitov
 Džbán
 Tlestky
 kostel sv. Vojtěcha
 Hřebečníky
 kaple sv. Marka
 Velká Buková
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Prokopa
 Podbořánky
 kostel sv. Martina
 fara
 Domoušice
 dvůr Hubenov
 Propadený zámek
 kostel sv. Jiří
 Týřov
 kostel sv. Blažeje
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Vojtěcha
 židovský hřbitov
Základní informace místa
ID místa: 10889
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 3.8.2012
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama