Špičky

Vlastní pahorek tvrze má podobu poměrně rozlehlého nepravidelného lichoběžníka a rozměrech cca 20 m (východní strana) x 42 m (západní až severozápadní strana) x 30 m (severovýchodní a jižní strana). Velká část středu jižní fronty tvrziště vykazuje výraznou sníženinu oproti zbytku plochy, stejně tak se mírné projmutí projevuje ve východním cípu lokality. Minimálně v této části lze očekávat nějaké stavení, snad obytnou věž. Od rozšiřující se a ke středu obce stoupající plochy byla tvrz vydělena mohutným obloukem příkopu (22 m širokým v čele lokality a 16–18 m v ostatních místech) a před něj vyhozeného valu. Příkop a val chyběl pouze na severu a severozápadě, kde díky dostatečně strmým svahům byl zbytečný a ústil zde do svahu. Na západě byl proti stoupající plošině ještě jeden asi 8–10 m široký příkop pro pojištění dostatečné obrany před stoupající plochou. Ode dna příkopu byl pahorek jádra převýšen o více než 4 m..

K roku 1321 je ve Špičkách uveden jakýsi Jan a o třicet let později kromě Jana i jeho bratr Syrnon. V r. 1351 se po tvrzi jmenuje i jakýsi Vít. Samostatná první písemná zmínka o vlastní tvrzi však pochází až z roku 1408, kdy přijal od biskupa Konráda léno a tvrz Sáhov jistý vladyka Ješek pocházející z rodu vladyků z Krumsína. V r. 1437 je na tvrzi jmenován Jindřich Krumsín a r. 1443 Jan ze Špiček. Posledně jmenovaný postupuje svou polovinu tvrze r. 1455 Bedřichu Krumsínovi. Jeho syn, také Bedřich, své léno ztrácí, když mu jej olomoucký biskup Stanislav Pavlovský v r. 1531 pro neplnění povinností odebírá. V roce 1540 noví majitelé panství Žerotínové připojují Špičky k panství Hustopeče. Toto se stává osudné staré a nevyhovující tvrzi, o kterou přestává být zájem a je brzy na to opuštěna. I její původní jméno – Sáhov – postupně upadá v zapomnění. Traduje se, že na přelomu 16. a 17. století bylo zdivo tvrze použito ke stavbě farního kostela v nedalekých Hustopečích. Ve 30. letech 20. století se o tvrz zajímají regionální badatelé Florian Zapletal a A. Pukl. Zaznamenávají pomístní název „Dvořisko“ pro zahradu, kde v minulosti stával hospodářský dvůr příslušný ke tvrzi a „Pod tvrzí“ pro pozemky východně za tvrzištěm. Dobu existence tvrze nelze bez předchozího archeologického výzkumu jakkoliv potvrdit. Lze očekávat – díky skutečnosti, že zde seděl vladyka Eberhart již v r. 1270 – že i tvrz byla založena někdy koncem 13. století. Doba zániku, respektive opuštění je kladena do r. 1540. Zřejmě jako chátrající stavba existovala ještě jedno století, než byla rozebrána na stavební materiál. Dnes se na povrchu nenachází žádný náznak zdiva..