
Středověký svobodný dvůr (tvrz) byl založen na obdélném půdoryse, dnes svou delší osou kolmo na hlavní silniční tak vsí. Obvod dvora (tvrze) patrně tvořila masivní kamenná zeď k níž se z vnitřní strany přimykaly kamenné a obytné a dřevěné provozní objekty. Původní kamenná zeď se doposud takřka v celé své délce zachovala na severní straně dvora. Původní nádvorní kamenná zeď se také zachovala v západní části severního objektu. Otázkou však může být, je-li současný areál celým areálem někdejšího dvora či jeho severní polovinou. Dle starších map (z 1. pol. 19. století) se rozsah plochou jeví větší, rozšířený k jihu. Na mapách je však jižní a jižní polovina západní fronty bez zástavby (nepočítaje drobnou kůlnu na jihu). Byla zastavěna budovami i tato část dvora? Dnes tuto domněnku jen těžko někdo potvrdí. V současnosti je jižní polovina někdejšího středověkého dvora rozparcelována a prochází jí přístupová komunikace za dvůr. Východní… číst dále
První zmínka o drobném sídle (tvrzi či svobodném dvoru) pochází již z roku 1374. Bernartice patřily do majetku pánů z Kravař, kteří část vsi udělovali jako léno. Prvními leníky byli páni z Bernartic, kteří se po vsi psali. Ti drželi nějaké zboží také v Bělotíně a Pohořílkách. V roce 1374 je zde uváděn Pohořálka z Bernartic. Roku 1417 je připomínán vladyka Pavlík z Bernhardic. V létech 1412 - 1418 je majitelem části statku se dvorem Štěpán z Heynsdorfu (Bystratic), jež dvůr prodal zemanovi polského původu Slavčovi (Slavíkovi ?) Cudnému z Korábovic (Kovalovic). Koncem 14. století jsou Bernartice opět sceleny v rukou starojických pánů. Od roku 1446 je majitelkou svobodného dvora Eliška z Pohořílky. Od Karla z Žerotína si vysloužil roku 1558 tento dvůr jeho dobrý přítel Jiřík Kotulínský z Kotulína, který zde sídlil v letech 1558 – 1561. Po Jiříku Kotulínském získal dvůr od Žerotínů Jan Sak… číst dále
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.