Jihovýchodní bok tvrziště a terénní hrana podél ulice Brněnská, která může být pozůstatkem vnějšího valu
© Roman Řezáč 01/2008
První písemná zpráva o Omicích se nachází v darovací listině z roku 1104, kterou kníže Oldřich Brněnský a jeho bratr Litold Znojemský darovali benediktinskému klášteru v Třebíči 7 osad z Brněnska a 15 obcí z Jihlavska. Zmiňována je jen obec, tvrz ještě neexistovala. V listině se mluví o Omicích s vinicí a také o blízkých Tetčicích, také s vinicí. Místo tvrze bychom dnes pouhým okem hledali těžko. Pro toho, kdo neví kde ji hledat je nemožné její nepatrné náznaky objevit. Ty se ukrývají v pozdější zástavbě rodinných domků, jihozápadně od kostela sv. Jakuba Většího. Pokud bychom chtěli podobu tvrziště vymezit blíže, musíme vycházet z utváření dnešní zástavby, okolního terénu a nepatrných náznaků terénních pozůstatků. Z nich můžeme předpokládat její jednoduchou podobu, pro svoji dobu typický centrální pahorek s příkopem a valem kolem něj. Vzhledem k zástavbě a vedení hlavní… číst dále
Omice se prvně zmiňují na samém počátku 12. století, kdy patřily třebíčskému klášteru. Počátkem 14. století má Omice v zástavě Hecht z Rosic, kterého vyplatil roku 1319 Oldřich z Khessingu a zástava přešla na něj. Už v roce 1327 Alžběta (vdova po Václavovi II.) Omice Oldřichovi splatila a král Jan je věnoval spolu s blízkými (a dnes zaniklými) Bukovany klášteru na Starém Brně. Ovšem markrabě Karel už v roce 1334 opět potvrdil držbu Oldřichovu rodu, neboť ten měl o výnosné zboží neustále zájem a využil nástup Karla k moci. Koncem století se pak k majetku dostává Vok z Holštejna. Válek na přelomu 14. a 15.století využil Jošt Hecht z Rosic a zmocnil se Omic a Bukovan. To bylo v roce 1402. O deset let později Václav IV. Hechtovi za služby umožnil Omice a Bukovany vyplatit. V roce 1353 získal Omice a Bukovany Přemek Těšínský s manželkou Magdalenou. Přešly na ně totiž všechny… číst dále
|
Přihlášení |
