židovský hřbitov

Hřbitov byl v minulosti několikrát rozšířen a dnes se rozkládá na 12 504 m2. Na hřbitově se dochovalo téměř 1800 náhrobků od doby renesance do pol. 20. století. Náhrobky jsou rozděleny do devíti ucelených sekcí podle doby pohřbívání. Nejstarší stojící kámen je z roku 1552. Nápisy na náhrobcích jsou hebrejské, od pol. 19. stol německé. České nápisy jsou až ze 20. stol. Při vstupu se zachovala obřadní síň postavená v eklektickém slohu v roce 1902. Sekce 1 tzv. Nový hřbitov je v nejjížnější části, založený na pozemku přikoupeném v roce 1876, s hroby hlavně z 20. století, kdy se pomníky již podobají těm křesťanským. Sekce 2 a 3 jsou nejstaršími částmi areálu s málo dochovanými pomníky, s pomníky padlých v 1. světové válce a s Rabínským vrškem. Sekce 4 je volnou plochou hřbitova v nejnižším místě u východní zdi. Sekci 5 tvoří dnes převážně volné místo pod stromy s velmi řídce osazenými náhrobky. Je to staré pohřebiště, s dnes již neznatelnými hroby. Sekce 6 je tvořena osmi dlouhými řadami hrobů probíhajícími severojižním směrem. Devátá čestná řada je opřená o západní zeď. Sekce 7 leží na parcele zakoupené po roce 1825. Hroby stojí v řadách západovýchodního směru a jsou obráceny k jihu. Pohřbívalo se to do konce 19. stol. Sekce 8 přiléhá k předchozí sekci s náhrobky kolmo k řadám sekce 7. Nachází se zde několik dětských hrobů z období 1848–1874. Sekce 9 je nejrozsáhlejší plochou s ojedinělými shluky nízkých a věkem zašlých stél, které jsou pozůstatkami souvislých řad náhrobků kdysi pokrývajících celou svažitou plochu..

Dobu vzniku nynějšího hřbitova neznáme. Jen ji můžeme odvozovat z nejstaršího dochovaného náhrobku z roku 1552. Nejstarší dochovaný text kupní smlouvy pozemků pro hřbitov je z r. 1608, kdy byla od Bratří ze Zboru odkoupena část zahrady za třikráte po šedesáti zlatých. Podobně bylo roku 1664 za 20 zl. přikoupeno pole od Štěpána Schuberta. Po roce 1825 se hřbitov rozšířil severním směrem (sekce 6). Naposledy se hřbitov rozšiřoval r. 1878 o část pole od ivančického hrnčíře Antonína Schildbergera (tzv. Nový hřbitov – sekce1). Záznamy o opravách náhrobků existují od 2. pol. 19. stol. R. 1856 zaplatila židovská obec za stavební práce Janu Kratochvílovi z Ivančic 242 zl. a r. 1889 témuž mistrovy za další opravy 200 zl. (hřbitovní zeď, mostek a kapličky pro náhrobky při západni zdi). A další opravy v letech 1893 a 1914. Stávající obřadní síň byla postavena v letech 1902–03 a to v ekletickém slohu. Deska s hebrejským písmem (datována do let 567 "mého letopočtu", tedy do let 1806–07) byla na budovu přenesena ze staré márnice. Během 1. světové války přibylo devět hrobů uprchlých haličských židů a v sekci 3 byl postaven pomník sedmi místním na frontách padlým Židům. Během 2. světové války přibyly, v nižší části sekce 1, tři řady betonových pomníků 45 zemřelým v ivančickém internačním táboře. Za nacistické okupace začala devastace hřbitova. Po válce se do Ivančic vrátilo jen několik Židů. Roku 1947 bylo sochařem Mil. Nezvalem z Dolních Kounic na objednávku Náboženské židovské obce opraveno 110 náhrobků. Ve stejné době opravil sochař Fr. Machatý z Ivančic náhrobky příbuzných Mořice Goldmanna. Do roku 2002, kdy začala rekonstrukce památky, hřbitov chátral a zarůstal náletovými dřevinami. Roku 1979 dokonce málem hřbitov ústoupil plánované výstavbě nového sídliště. Zchátralé obřadní síni byla roku 1993 alespoň opravena střecha..

Měli podílnictví na uhelných dolech ve Zbýšově, vlastnili cukrovar, který postoupili k vybudování Brněnského výstaviště, kde je připomínána "Bauerova rampa" (velodrom). Dr. Joachim Adler †1856, lékař původem z Třeště, otec významného vídeňského muzikologa Guido Adlera (1855–1941). Beer Oppenheim †26.12 1859, byl nejslavnějším rabínem v Ivančicích. Zavedl bohoslužby podle vídeňského vzoru. Zasadil se o výstavbu nové synagogy (1853). Do roku 1840 vedl ješivu (škola vyššího židovského vzdělání). Samuel Kern †4.5.1854, brněnský velkoobchodník zejména v textilním průmyslu.