západní vstupní průčelí dvora s patrovým stavením označovaným jako zámeček
© Jan P. Štěpánek 06/2015
Nevýrazná budova někdejšího zámečku v čele bývalého vrchostenského dvora v severovýchodní části obce Domašov. Zámečkem je označována vyšší patrová budova ve střední části západního vstupního křídla. Střední osu tříosé budovy tvoří v přízemí rozměrný průjezd do vlastního dvora. Stavbu kryje polovalbová střecha. K oběma kratším průčelím se připojují nižší navazující křídla dvora.
Bývalý zámeček stejně jako dvůr dnes vlastní soukromý vlastník, který zde provozuje výrobnu nábytku a pilu. Areál tak není běžně přístupný.
Ves Domašov se poprvé zmiňuje již v roce 1048 v souvislosti s listinou knížete Břetislava I., kterou daroval rajhradskému klášteru kromě jiného i území kolem Domašova. Bohužel se však ukázalo, že daná listina je falzem až ze 13. století, takže první věrohodnou zprávou je až ta z roku 1255. ...Historie zdejšího sídla je až mnohem mladší a souvisí s výstavbou velkého barokního dvora z iniciativy benediktýnského kláštera v Rajhradu v roce 1720. V jeho čele, tj. středu západního traktu, bylo zřízeno patrové stavení pro správu statku a byly zde krom jiného umístěny i místnosti pro občasné pobyty představitelů vrchnosti - tento objekt byl právem označován jako zámek. Součástí dvora dále byly hospodářské budovy, chlévy, pivovar, palírna a byty zaměstnanců. Ve 2. polovině 18. století bydlel ve dvoře i zdejší farář. V majetku kláštera zůstal dvůr se zámečkem až do roku 1947, kdy byl zestátněn a poté odprodán soukromníkovi Josefu Halačkovi, který zde zřídil pilu. Tomuto soukromníkovi však byly majetky v roce 1950 zestátněny a od roku 1952 zde hospodařilo nově ustanovené JZD. Po roce 1989 byla většina majetků navrácena zpět do rukou rodiny Halačkovy, která zde obnovila výrobu nábytku a pilu..
|
Přihlášení |
