Pohled na lokalitu od jihozápadu
© Luděk Vláčil 04/2017
K lokalitě hradiště či výšinného sídliště se nejlépe dostanete pěšky z jižního okraje obce Heroltice, odkud se dáte po žluté turistické cestě až k rozcestí se zeleně značenou stezkou. Z rozcestí budete pokračovat směrem na jihozápad již po zelené, která vás asi po 500 metrech dovede k posezení na severovýchodním úpatí ostrožny, u něhož se spojuje Maršovský a Pejškovský potok. Na tomto místě se můžete zastavit, přečíst si informační cedule a prohlédnout si ruinu přehradní zdi tzv. Čertovy hráze z počátku 19. stol.
Dále na vrchol ostrožny již nevede žádná cesta. Vhodné je vydat se po neznačené cestě na jih k dalšímu posezení, u něhož je lávka. Zde se dá potok překonat nejlépe a svah ostrožny tu již není tolik prudký. V místech archeologických nálezů je bez dohledu archeologů zakázané hledání s detektorem kovů.
Raně středověké opevnění přirozeně chráněné ze tří stran prudkými srázy, s trojúhelníkovitou vnitřní částí o rozloze asi 0,1 ha, stávalo na výrazné ostrožně nad soutokem Maršovského a Pejškovského potoka. Na jihozápadní straně, v místě přístupové šíje, byla ostrožna uměle opevněna příčným valem a příkopem. Pozůstatky zřejmě lehkého obvodového opevnění jsou dodnes patrné v podobě výrazné terénní hrany. ...V místě přerušení opevnění v severozápadní části lze předpokládat vstup. Nálezy v místě mimo vnitřního opevněného areálu na severozápadním svahu hřebene ostrožny ukazují na existenci širšího sídelního prostoru ve střední a mladší době hradištní. Tomu napovídají i další nálezy v západním předpolí hradiště na protilehlé straně sedla ostrožny datované do 11. a 12. století. V okolí lokality se nachází bohatá ložiska železných rud s doklady o jejich těžbě a zpracování již ve střední době hradištní..
|
Přihlášení |
