Raně středověké opevnění přirozeně chráněné ze tří stran prudkými srázy. V místě přístupové šíje ostrožnu chránil příčný val a příkop a po obvodu bylo zřejmě opevnění lehké konstrukce. Nálezy datují osídlení do 11. a 12. stol.
Hlavní obrázek místa
Pohled na lokalitu od jihozápadu
© Luděk Vláčil 04/2017
K lokalitě hradiště či výšinného sídliště se nejlépe dostanete pěšky z jižního okraje obce Heroltice, odkud se dáte po žluté turistické cestě až k rozcestí se zeleně značenou stezkou. Z rozcestí budete pokračovat směrem na jihozápad již po zelené, která vás asi po 500 metrech dovede k posezení na severovýchodním úpatí ostrožny, u něhož se spojuje Maršovský a Pejškovský potok. Na tomto místě se můžete zastavit, přečíst si informační cedule a prohlédnout si ruinu přehradní zdi tzv. Čertovy hráze z počátku 19. stol. Dále na vrchol ostrožny již nevede žádná cesta. Vhodné je vydat se po neznačené cestě na jih k dalšímu posezení, u něhož je lávka. Zde se dá potok překonat nejlépe a svah ostrožny tu již není tolik prudký. V místech archeologických nálezů je bez dohledu archeologů zakázané hledání s detektorem kovů.
Luděk Vláčil, 9.4. 2017
historie

Raně středověké opevnění přirozeně chráněné ze tří stran prudkými srázy, s trojúhelníkovitou vnitřní částí o rozloze asi 0,1 ha, stávalo na výrazné ostrožně nad soutokem Maršovského a Pejškovského potoka. Na jihozápadní straně, v místě přístupové šíje, byla ostrožna uměle opevněna příčným valem a příkopem. Pozůstatky zřejmě lehkého obvodového opevnění jsou dodnes patrné v podobě výrazné terénní hrany. V místě přerušení opevnění v severozápadní části lze předpokládat vstup. Nálezy v místě mimo vnitřního opevněného areálu na severozápadním svahu hřebene ostrožny ukazují na existenci širšího sídelního prostoru ve střední a mladší době hradištní. Tomu napovídají i další nálezy v západním předpolí hradiště na protilehlé straně sedla ostrožny datované do 11. a 12. století. V okolí lokality se nachází bohatá ložiska železných rud s doklady o jejich těžbě a zpracování již ve střední době hradištní.

Luděk Vláčil - zdroj:Kamenný klíč - Staroslovanské hrady- Slovanská hradiště v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Roman Abušinov a Kateřina Sučková 2005, 9.4. 2017

Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO), Lažánky

Místa v okolí

 Čertova hráz
 Heroltice
 Vohančice
 Sentice
 Jarošův mlýn
 Deblín
 Kubův most
 mariánský sloup
 městské opevnění
 dům U Jana
 Müllerův dům
 kostel sv. Václava
 radnice
 dům Peklo
 kašna
 Bílá boží muka
 Předklášteří
 Čepička
 kostel sv. Jiří
 Klucanina
 mlýn ve Žlebě
 železniční viadukt
 Čebínka
 Loučky
 Veveří
 Domašov
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Mikuláše
 boží muka
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Anny
 Lesní Hluboké
 smírčí kámen
 kostel sv. Markéty
 Devět křížů
 Křivoš
 kostel sv. Jiljí
 Říčany
 Újezd u Tišnova
 Kuřim
 Říčany u Brna
 Rudka
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Jiljí
 vyhlídka Babylon
 Rudka
 socha sv. Floriána
 Ostrovačice
 kostel sv. Klimenta
 Zbraslav
 radnice
 mariánský sloup
 Příbram
 Lomnice
 židovská škola
 synagoga
 Rysov
 Brněnská přehrada
 Trmačov
 židovský hřbitov
 Skryje
 Újezd u Černé Hory
 ZOO Brno
 Žďárec
 Rahnův palác
 Rosice
 Babí lom
 nová radnice
 pranýř
 kostel sv. Martina
 Košíkov
 pivovar
 Lelekovice
 Dvorce
 křížová cesta
 hraniční kameny
 Víckov
 Milonice
 Milonice
 kostel sv. Vavřince
 Řečkovice
 Medlánky
 dub Troják
 Bosonohy
 Osová
 Bučín
 kostel sv. Jiří
 Omice
 Vysoké Popovice
 kaple sv. Donáta
 boží muka
 křížový kámen
 boží muka
 Horní Lhotice
 dolní hrádek
 Troubsko
 Jinošov
 Starý pivovar
 Jurkovičova vila
 kostel sv. Víta
 Ditlinův dvůr
 Jinošov
 socha sv. Floriána
 Šénvald
 Moravecké Pavlovice
 vila Stiassni
 Kociánka
 Kamenný vrch
 kostel sv. Augustina
 Porčův mlýn
 kostel sv. Martina
 Kralice nad Oslavou
 kostel sv. Vavřince
 Černá Hora
 Brno - Pisárky
 Husův sbor
 Tyršův sad
 pivovar
 Špilberk
 Zemský sněm
 Kounicův palác
 Besední dům
 Pražákův palác
 Mitrov
 krematorium
Základní informace místa
ID místa: 13324
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 10.4.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama