Bosonohy

Jižně, přímo pod kopcem, pramení říčka Leskava, která dále teče jihovýchodním směrem. Hradiště zaujalo v podstatě celý vrchol kopce. Má přibližně trojúhelníkový tvar, se zaoblenými rohy, o nejdelších osách přibližně 120 a 190 m. Celková plocha je asi 1,4 ha. Oproti okolnímu terénu bylo velice dobře chráněno téměř na všech stranách. Na severní a severozápadní straně bylo převýšení oproti údolí téměř 40 m a svah je zde výrazně strmý. Jižní, západní a východní strana sice již tak strmá není, převýšení směrem k jihu klesá, přesto i zde příroda vytvořila naprosto dostačující ochranu. Jedinou přístupnější stranou tak byla jihovýchodní, kde je dosud dobře patrný výrazný terénní schod, o výšce okolo 2 m, dlouhý téměř 50 m. Z této strany bylo hradiště nejspíš také přístupné, nějaké výrazné stopy po vstupu však patrné nejsou, snad přímo uprostřed jižní strany, kde se terén lomí dvěma výraznými terénními vlnami. Náznaky terénních hran po opevnění jsou patrné i na jihozápadním a západním obvodu. Zdá se, že na nejpřístupnější jihovýchodní straně tak nebyl příkop a snad ani val, ale pouze byl terén schodovitě upraven a tím převýšen, jistě zde stálo i dřevěné ohrazení. Val však, pokud nebyl nějak výrazný, mohl již setřít čas. Hradiště bylo rozděleno na dvě části, respektive jeho severní část byla oddělena na jihu dosud dobře zřetelným příkopem a valem. Tato oddělená část ostatní plochu hradiště výrazně převyšovala. Měla rozměry asi 100 x 20–40 m. Příkop byl v čele asi 15 m široký, na obou bočních stranách se pak vytrácí ve svahu. Je pravděpodobné, že na západní straně pokračoval minimálně ještě 40 m dál, až k hraně hradiště. Nasvědčuje tomu jednak široký terénní stupeň, ve který příkop po tomto přechází a jednak konfigurace terénu. Na povrchu této vydělené plochy je v jižní, čelní části, patrná prohlubeň, přibližně čtvercového tvaru, o rozměrech asi 4 x 4 m. Je asi 50 – 100 cm hluboká a snad je pozůstatkem nějakého objektu.

Koudelka. Nalezenou keramiku zařadil do doby halštatské. V roce 1951 zde provedli výzkum J. Neústupný a J. Mikulášek. Celkem položili 9 sond po celém areálu hradiště a nález řadili k jevišovické kultuře z pozdní doby kamenné. Úspěšnější byli v roce 1969 E. Kazdová a J. Valentová, které nalezly keramiku a měděné předměty z doby jevišovické kultury, ale část nálezů spadala i do období horákovské kultury z doby halštatské..