O založení dvora s tvrzí se po polovině 12. století patrně zasloužil pozdější český kníže Konrád Ota. Ale poprvé se tvrz připomíná až v roce 1373, kdy byl dvorec s tvrzí v držení Drslava ze Šelmberka. Od roku 1538 se již nepřipomíná. Dnes stojí na jejím místě farní dvůr.
Vznik knížecího dvorce s tvrzí / a i s kostelem sv.Petra a Pavla/ souvisí se zánikem hradu v Rokytné. O jeho založení se zasloužil údajně údělný znojemský knníže a pozdější český kníže Konrád Ota nedlouho po polovině 12. století. Řeznovice nejdříve patřily znojemskému probopšství křižovníků s červenou hvězdou a roku 1259 oslavanskému klášteru a později ještě templářské komendě v Jamolicích a na Templštejně. V roce 1358 koupil jeden díl obce od Jana z Popovic Drslav ze Šelmberka. V roce 1373 se poprvé připomíná vlastní tvrz.V roce 1379 koupili celé Řeznovice páni z Lipé, kteří ji v roce 1538 připojili k Oslavanům. Zřejmě z tohoto důvodu se tvrz již nepřipomíná a plnila jen funkci rezidenčního dvora. Ten v roce 1784 zřejmě v důsledku třicetileté války zpustl a byl přeměněn na faru. Dnes je dvůr tvořen č.p. 41, 92 a 93. Ve farní zahradě na západní straně by se po průzkumu mohly nalézt původní příkopy s valem.
Dohňanský Dušan zdroj : M. Plaček - Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí., 6.10. 2020
